Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner

30.09.2009 - Podzim je neoddiskutovatelně dávno tady, nejlépe je to vidět na rostlinách, které mám venku, zvláště na špirlicích. Tedy na nich hlavně podle toho, jak za posledních deset dní začaly nasazovat podzimní zbarvení, ale ještě to holky budou muset nějakou dobu vydržet, skleníku se teprve dělají základy...

Většina pěstitelů má v oblibě spíše hodně nápadné a variabilní druhy špirlic, zvláště, pokud jsou k tomu ještě značně velké. Já jsem takový pravý opak,nejraději mám Sarracenia oreophila a různé ssp. Sarracenia rubra. Vlevo nahoře a vlevo dole to je S. rubra ssp. rubra, vpravo nahoře a dole potom S. rubra ssp. gulfensis, na podzim se úplně urvaly ze řetězu, ostatně jako většina mých špirlic, i když barvy nabírají hodně podzimní, tvoří neustále nové láčky, dokonce s větší intenzitou a větší velikosti....

 
Tvary láček a jejich víček jsou tak odlišné, že se mi ani nechce věřit, že se u obou jedná o poddruhy S. rubra (viz text výše)

 
Když podzim, tak v kovově pastelových barvách, vlevo dva klony S. flava var. cuprea (´Red Lid´ a ´Olive Copper Top´), vpravo v popředí a na snímcích níže můj nejoblíbenější kříženec od Mirka Srby - S. oreophila × flava var. ornata

 
S. oreophila × flava var. ornata

 
Tady to na podzim moc nevypadá - S. minor var. minor a S. flava var. flava

 
Dva rozdílné pohledy na stejnou vegetační sezónu - vlevo naprosto podzimně seschlý trs několika jedinců mých oblíbených S. oreophila, vpravo potom dva kultivary S. leucophylla (´Schell´s Ghost´ a ´Tarnok´), které by spíš potřebovaly další slunce a teplo o něco déle, protože teprve nyní začaly vyrážet pořádně velké a pěkně zbarvené láčky...

 
Naprosto si lebedící S. purpurea ssp. purpurea (vlevo) a jednoznačně nejlépe vybarvená rostlina v mé sbírce, celoročně zcela purpurový kříženec S. ´Mitchelliana × purpurea ssp. venosa, její barevnost krásně vyniká v kombinaci se světle zelenou barvou bujně rostoucího rašeliníku...

27.09.2009 - Pro změnu něco orchidejí, které si jen tak okrajově rostou doma na různých parapetech, takže je musím mít pod kontrolou, aby náhodou jednou nevytlačili masožravky.

 
Po třech letech mi konečně vykvetla Cattleya bactia od Zdeňka Aksamita, opravdu velká radost!

 
No a následují fotografie dalších rozkvetlých orchidejí, tentokrát jde samozřejmě o holandské hybridy...

 
Semiakvatické masožravé genliseje, další pokrok v pěstování mě sice stál několik rostlin, ale díky "pokusům" jsem přišel na to, jak se jim přece jen bude dařit ještě lépe, holt by to chtělo dostatek pokusného materiálu.... vlevo Genlisea africana a vpravo Genlisea pygmaea.

24.09.2009 - A opět něco z mexické cesty - tentokrát informace a obrázky komplexu ANPA (P. moranensis).

 
Pohled na město Molango, v jehož blízkém okolí leží lokality tučnic komplexu ANPA

22.09.2009 - Další informace a fotografie z Mexika, dnes přišla na řadu Pinguicula crassifolia. 

 
Žánrový obrázek z Mexika - rozsáhlá pohoří, v polopouštním pásu porostlá kaktusy, palmami a opunciemi.

21.09.2009 - První informace z Mexické cesty za masožravkami jsem doplnil na stránku Pinguicula acuminata, samozřejmě včetně fotografií a to nejen masožravek.

 
Palmy Yucca a stromové kaktusy v Mexiku

20.09.2009 - Další várka podzimních fotografií, tentokrát něco málo špirlic a mucholapek, když je venku vidím, musím se smát nad tím, jak mnoho lidí se je snaží nacpat do různých skleněných akvárek a koulí, místo aby je prostě jen nechali růst tam, kde je jim nejlépe. Na druhou stranu, všichni jsme nějak začínali a první fotografie mých masožravek jsou snímky, kde mám společně v malém akvárku mucholapku, špirlici a capensisku...

Doplnil jsem pár informací a fotografií na stránky Drosera adelae, Drosera schizandra, Pinguicula lutea a Nepenthes × ´Mixta´.

 
Sarracenia flava var. flava a S. oreophila × flava var. ornata

 
Sarracenia leucophylla Schnell´s Ghost udělala první dospělou láčku, má náběh ještě asi na 5 dalších, ale nevěřím, že letošní podzim bude teplomilným druhům přát nějak výjimečně...

 
I když jeden z těch teplomilnějších druhů si naopak docela pěkně lebedí - Sarracenia minor var. minor

 
Některé z mých klonů Sarracenia purpurea ssp. purpurea...

 
...a tady další dva klony S. purpurea ssp. purpurea

 
Něco klonů Sarracenia purpurea ssp. venosa, teplejší léto by jim prospělo daleko více, ale na to, že to byly na jaře malé rostlinky, docela se mršky rozjely...

 
Sarracenia ´Mitchelliana´ × purpurea ssp. venosa, nádherně velký a neustále rudý klon křížence špirlic a vpravo Sarracenia alata

 
Zase si prostě jen potvrzuji, že s mucholapkami (Dionaea muscipula) nemá smysl se nějak příliš mazat, pokud jsou na slunci a vzduchu, daří se jim skvěle a nedokáže je rozházet ani opakované květenství, letos jsem si dal záležet na tom, abych pokud možno porušil veškerá pěstitelská "doporučení", která se neustále omílají na internetu a v knihách, ještě že jsem to udělal,kytky v tak skvělé kondici jsem snad ještě neměl...

 
...většina mucholapek má nyní své "letní listy", tedy pasti na téměř kolmo vztyčených řapících, i tak jsou její kořistí stále pavouci sekáči, ale samozřejmě i jiný a létavý hmyz...

 
Vlevo jeden z kříženců Mirka Srby s nezopakovatelným původem, vpravo Sarracenia flava var. ornata

 
Moje nejoblíbenější špirlice - Sarracenia oreophila již nějakou dobu vytváří klasické podzimní "kytice" suchých láček, které hrají všemi barvami, zároveň vytváří jako o život zimní listy - filodia (vpravo)

 
Sarracenia rubra ssp. rubra, rubry jsou opravdu drobné a roztomilé špirlice, takové malé klenoty každé sbírky, přestože většina pěstitelů se spíše kloní k "bombasticky nápadným" druhům, jakými je třeba S. leucophylla nebo S. flava se svými varietami, u S. flava musím souhlasit, i to jsou skvělé kytky...no a na závěr něco nemasožravého...

19.09.2009 - Přece jen skoro po měsíci vypadají rostliny jinak, než když jsem odjížděl, občas by to chtělo vypadnout na delší dobu, změny jsou potom daleko patrnější. Špirlice se po pekelném jaru perfektně vzpamatovaly, jen si budu muset příští rok doplnit to, co během uplynulé zimy a jara odešlo¨, ale snad to nebude takový problém, skleník je na cestě. Také vitrína se poněkud změnila, ale bylo zajímavé vidět, co udělá s rostlinami to, když mají nějakou dobu méně vody a nižší RVV, skoro všechny genliseje, tučnice a bublinatky totiž, nejspíš ve snaze přežít, vykvetly nebo se kvést chystají.

 
Opětovně jsem si již několikátým rokem potvrdil, že australským rosnatkám se nejlépe prostě daří při pěstování venku, nemají sice rády vysoké teploty (v tom může být někdy rizikem vedro července a někdy ještě srpna), ale neuvěřitelně oceňují velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí a na jejich růstu je to znát. Vlevo Drosera schizandra - poté co jsem se zbavil nesmyslně "domestikovaných" a oslabených rostlin od Mr. hRubeše, podařilo se mi konečně získat nádherně vitální klony této rosnatky, která se pekelně rozrůstá. Vedle jeden ze tří klonů Drosera adelae, tato je bělokvětá.

 
Další dva klony Drosera adelae - vlevo "krémokvětá" a vpravo červenokvětá forma. Červenokvětá forma se liší i vzrůstem, je menší a její listy nejsou protáhle až úzce kopinaté, jako u dvou ostatních forem.

 
Klasická parádnice, kterou mám opravdu velice rád - Drosera prolifera, tentokrát se chystá kvést již v září, spíše jsem na její kvetení byl zvyklý na konci zimy nebo na jaře.

 
Pořád jsem čekal, kdy mi začne Pinguicula primuliflora dělat protáhlé a vzhůru stočené listy (viz vlevo), teď jsem měl možnost zjistit, že takovéto listy dělá tato tučnice ve chvíli, kdy nemá dostatek vody...

 
Také Pinguicula lutea se konečně skvěle chytla, pěstuji je ze semen od Dr. Studničky, klasicky na ně zabralo zvýšení světelného toku, jedou jako najaté. Také Nepenthes glabrata poté, co vytvořila dvě nové odnože (jednu z kořenů, druhou v půlce kmínku ze spícího pupene) a poté, co narostla do značné délky, což není u této láčkovky zase až tak obvyklé, začala tvořit zase své malé láčky.

 
Po letech, kdy jsem dal volnost růstu svým křížencům láčkovek N. × ´Mixta´, dočkal jsem se konečně horních láček, vlevo ještě před otevřením, vpravo již otevřené, ale ta větší z nich (více než 20 cm dlouhá) nemá ještě zcela vyvinuté obústí a není ještě kompletně vybarvená.

16.09.2009 - Po více než třítýdenní dovolené - "mezinárodní expedici" do Mexika jsem opětovně zpátky a předpokládám, že budu postupně stránky updatovat o fotografie a informace právě z této cesty.

25.09.2008 - Dnes v 5.00 ráno jsme se vrátili z Anglie a Skotska. Zlaté ostrovní teplo a slunce proti tomu, co nás čekalo doma za zimu. Postupně se z toho všeho snad vzpamatuji a v nejbližší době se zase vrátím pomaličku ke stránkám a jejich doplňování. Příští týden si pravděpodobně konečně vyzvednu masožravky od Fandy Malého, jen doufám, že jich moc nezbylo, do našeho nového bydlení je zatím není moc kam dát...

Od 01.08.2008 nemám už jedinou masožravou rostlinu, orchidej či kapradinu. Díky nepředvídatelnému, rychlému a nutnému odstěhování ze starého bytu na ně nezbylo žádné místo. Díky Fandovi Malému a Zdeňkovi Nedvědickému našly kytky nový domov. Třeba se zase někdy vrátí...

Celý červen i následující letní období se budeme věnovat jen a jen pouze dokončení našeho nového bydlení, na ostatní věci není bohužel tolik času, chuti ani nálady. Není se čemu divit, když se všechno tak nekonečně protahuje a celá záležitost by už teď vydala na neuvěřitelný román a filmové drama. Snad se dočkáme aspoň dopodzimu...