Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner

Tučnice jsou rostlinným rodem rozšířeným mimo Antarktidy na všech světadílech. Jsou to spíše menší, někdy až drobné, rostliny, vytvářející listové růžice, někdy kruhové, někdy hvězdicovité, někdy tvořené malým množstvím jednotlivých listů. Listy bývají oválného, protáhle zašpičatělého, ale třeba také srdčitého tvaru. Růžice může být tvořena i 1-2 listy ale mnohdy také desítkami drobných listů. Jejich povrch je pokryt lepkavým sekretem, který vylučují žlázy. Tím se rostliny stávají ideální pastí pro drobný hmyz. Rostlina vylučuje trávicí enzymy a potřebné látky následně vstřebává pomocí trávicích žláz na povrchu listů.

Podle svého rozšíření a přizpůsobení se místním klimatickým a růstovým podmínkám se tučnice rozdělují do rozdílných "ekologických" skupin. V mírném klimatickém pásmu rostou například tučnice, které vytváří přezimovací pupeny tzn., že v nepříznivých klimatických podmínkách (v tomto případě hlavně v zimě) ztrácejí klasické listy a z nahloučených zárodků listů vytváří jakýsi pupen, který jim pomáhá tyto podmínky přežít. Ve střední Americe, hlavně v Mexiku, rostou tučnice s převážně dvoutvarými růžicemi nazývané mnohdy ´mexické´ tučnice. Ty tvoří dva typy růžic, jeden letní s masožravými listy a druhý typ s drobnou, mnoholistou a sukulentní/nemasožravou růžicí, ta nevzniká kvůli přílišnému chladu ale proto, že v zimním období je v prostředí nedostatek vody. Dalšími tučnicemi jsou rostliny s jednotvarou, celoročně vytrvalou a stálou listovou růžicí rostoucí ve Středomoří a západní Evropě. V Karibiku (hlavně na Kubě) rostou potom málo známé ale velice zajímavé teplomilné tučnice. Na JV USA je to další skupina teplomilných tučnic.

Mapa rozšíření rodu Pinguicula na jednotlivých světadílech. Jak je patrné, tučnice se nevyskytují v Austrálii a Oceánii, mimo severní Afriku (Maroko - P. lusitanica) ani v Africe. Jižně od obratníku Kozoroha je výskyt také téměř nulový (mimo jih Chile a Argentiny - např. P. chilensis, P. antarctica). Nejrozšířenějším druhem je P. vulgaris, která svým výskytem zasahuje na tři kontinenty - Evropa, Asie a Severní Amerika. Na těchto kontinentech převažují tučnice temperátní, s přezimovacími pupeny (P. longifolia, P. alpina, P. leptoceras, P. balcanica, P. vallisneriifolia, P. bohemica, P. poldinii atd.), ale najdeme zde i tučnice s jednotvarými růžicemi - P. lusitanica (ES, PT, FR, GB, IR), P. crystallina (GR, AL, IT, FR?). Nejvíce druhů tučnic v jediném státě roste v Mexiku. Většina z nich jsou tučnice s dvoutvarými růžicemi. Tučnice tropických oblastí najdeme ve Střední Americe, Karibiku nebo na jihu USA (např. P. lutea, P. ionantha, P. planifolia, P. primuliflora, P. pumila). Velice zvláštní a ne příliš probádané a známé druhy tučnic rostou také na Kubě (např. P. benedicta, P. bissei, P. caryophyllacea atd.). V současné době existuje kolem 90 známých druhů tučnic.

Pro bližší informace o rostlinách kliknìte na jednotlivá jména rostlin v seznamu. Obecné informace o pěstování naleznete ZDE a fotogalerii tučnic ZDE.

Pinguicula ´Aphrodite´(agnata ´SF´x moctezumae)
Pinguicula agnata x moctezumae
Pinguicula agnata x gypsicola
Pinguicula bohemica x crystallina ssp. hirtiflora
Pinguicula´Crystal´
Pinguicula ehlersiae ´WF´ x heterophylla
Pinguicula emarginata ´Zacapoaxtla´ x ibarrae
Pinguicula´Florian´(jaumavensis x debbertiana)
Pinguicula´Gina´(zecheri × agnata)
Pinguicula gracilis x moctezumae
Pinguicula gypsicola x moctezumae
Pinguicula´Hanka´(zecheri x rotundiflora)
Pinguicula´Hans´(ehlersiae x gigantea)
Pinguicula hemiepiphytica x ibarrae
Pinguicula heterophylla x moctezumae
Pinguicula ibarrae x emarginata ´Zacapoaxtla´
Pinguicula jaumavensis x cyclosecta
Pinguicula moranensis x emarginata
Pinguicula moctezumae x zecheri
Pinguicula pilosa x moctezumae
Pinguicula´Sethos´(moranensis x ehlersiae)
Pinguicula´Sethos´x gypsicola
Pinguicula sp. Köhres x gypsicola
Pinguicula´Tina´(agnata x zecheri)
Pinguicula´Weser´(ehlersiae x moranensis)