Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner
Masožravky, historie, zájmy, foto
Základní informace
Orchideje jsou jako pozemní, tak také epifytické rostliny. Právě tyto epifyty jsou pěstovány v kulturách nejčastěji a většina z nich pochází z tropů. Orchideje jsou pro pěstitele nejzajímavější díky rozmanitosti květů, jak co se týká barevnosti, tak i tvarové rozmanitosti. V současnosti se pěstuje více kříženců, nežli botanických druhů. Kříženci se totiž daleko lépe přizpůsobují a lépe snášejí mnohdy nedokonalé podmínky, které jim v kulturách můžeme nabídnout
Udává se, že v přírodě může existovat 25000-30000 tisíc druhů (čeleď vstavačovitých - Orchidaceae, je nejrozšířenější čeledí kvetoucích rostlin).
Většina rostlin kvete drobnějšími nebo středně velikými květy, jen málo druhů má opravdu exkluzivně veliké květy. Osobně se mi však líbí spíše květy menší, tvarově zajímavé, spíše vícebarevné, případně jednotlivě kvetoucí květy některých druhů Paphiopedilum (střevíčníkovce). Květ je souměrný podél svislé osy, skládá se ze tří kališních (vnějších) a tří korunních (vnitřních) lístků. Prostřední korunní lístek mívá odlišný tvar a barevnost, říká se mu pysk, ten má na povrchu drážky nebo jiné útvary, které bývají označovány jako kallus. Orchideje mají buď dvě a nebo dokonce jen jednu tyčinku, více či méně srostlou s čnělkou. Tomuto spojenému útvaru se u orchidejí říká sloupek. Na jeho vrcholu je prašník, blizna je naopak zespodu. Je to proto, aby nedošlo k samoopylování.
Mnohé orchideje vytvářejí pahlízy, vznikající zesílením rostlinných uzlin a nebo částí stonku. Ty potom slouží k ukládání zásoby vody a živin. Jiné druhy orchidejí vytváří skutečné, kořenové hlízy, sloužící ke stejnému účelu. Jednotlivé pahlízy (stonek a další části) vyrůstají z oddenku, který vše spojuje do jednoho rozvětveného útvaru.
Z pahlízy vyrůstají jeden až dva listy různých tvarů, velikosti, měkkosti nebo dužnatosti. Dochází v nich k fotosyntéze, stejně jako ve vzdušných kořenech orchidejí. Rostliny kořeny přijímají také živiny, vodu, upevňují rostlinu a umožňuje dýchání.
Orchideje se podle růstu rozdělují do dvou odlišných skupin.
Rostliny se sympodiálním růstem - rostlina vytváří více výhonů, na konci vegetačního období zastavují růst, vytvoří koncový pupen a na počátku nového vegetačního období vyrůstají nově z postranních pupenů. Umožňuje to orchidejím rozrůstání do všech směrů a obsazení životního prostoru ve velkých shlucích.
Rostliny s monopodiálním růstem - tyto orchideje mají pouze jediný rostoucí výhon (menšina rostlin), ten roste neomezeně a jeho růst bývá zpomalován, zastavován a znovuobnovován na základě místních klimatických podmínek.
Udává se, že v přírodě může existovat 25000-30000 tisíc druhů (čeleď vstavačovitých - Orchidaceae, je nejrozšířenější čeledí kvetoucích rostlin).
Většina rostlin kvete drobnějšími nebo středně velikými květy, jen málo druhů má opravdu exkluzivně veliké květy. Osobně se mi však líbí spíše květy menší, tvarově zajímavé, spíše vícebarevné, případně jednotlivě kvetoucí květy některých druhů Paphiopedilum (střevíčníkovce). Květ je souměrný podél svislé osy, skládá se ze tří kališních (vnějších) a tří korunních (vnitřních) lístků. Prostřední korunní lístek mívá odlišný tvar a barevnost, říká se mu pysk, ten má na povrchu drážky nebo jiné útvary, které bývají označovány jako kallus. Orchideje mají buď dvě a nebo dokonce jen jednu tyčinku, více či méně srostlou s čnělkou. Tomuto spojenému útvaru se u orchidejí říká sloupek. Na jeho vrcholu je prašník, blizna je naopak zespodu. Je to proto, aby nedošlo k samoopylování.
Mnohé orchideje vytvářejí pahlízy, vznikající zesílením rostlinných uzlin a nebo částí stonku. Ty potom slouží k ukládání zásoby vody a živin. Jiné druhy orchidejí vytváří skutečné, kořenové hlízy, sloužící ke stejnému účelu. Jednotlivé pahlízy (stonek a další části) vyrůstají z oddenku, který vše spojuje do jednoho rozvětveného útvaru.
Z pahlízy vyrůstají jeden až dva listy různých tvarů, velikosti, měkkosti nebo dužnatosti. Dochází v nich k fotosyntéze, stejně jako ve vzdušných kořenech orchidejí. Rostliny kořeny přijímají také živiny, vodu, upevňují rostlinu a umožňuje dýchání.
Orchideje se podle růstu rozdělují do dvou odlišných skupin.
Rostliny se sympodiálním růstem - rostlina vytváří více výhonů, na konci vegetačního období zastavují růst, vytvoří koncový pupen a na počátku nového vegetačního období vyrůstají nově z postranních pupenů. Umožňuje to orchidejím rozrůstání do všech směrů a obsazení životního prostoru ve velkých shlucích.
Rostliny s monopodiálním růstem - tyto orchideje mají pouze jediný rostoucí výhon (menšina rostlin), ten roste neomezeně a jeho růst bývá zpomalován, zastavován a znovuobnovován na základě místních klimatických podmínek.
Možný způsob pěstování orchidejí
Vzhledem k tomu, že orchideje nejsou mým hlavním pěstitelským oborem (tím jsou masožravky), nepřizpůsobuji své podmínky potřebám jejich růstu, nýbrž se snažím rostliny přimět akceptovat podmínky, které jsem připravil pro část svých masožravých rostlin v pokojové vitríně. Samozřejmě že ne všem druhům relativně vysoká vzdušná vlhkost a v létě teplo vyhovují, nicméně mé hybridy rostou celkem bez problémů.
Malý plastový květináček použitý po prořezání pro vytvoření vnitřní dutiny ve větším květináči
Nechal jsem se inspirovat při pěstování orchidejí televizním pořadem a zkusil jsem orchideje přesadit při obměně substrátu do upravených květináčů s možností lepšího průchodu vzduchu a vlhkosti celým květináčem. Do dna květináčů jsem vystřihl otvory. Dovnitř jsem vložil dnem vzhůru prořezané malé květináčky o rozměrech 6 x 6 cm. Nepodařilo se mi totiž sehnat malé košíky na pěstování vodních rostlin, které byly použity ve zmíněném pořadu.
Prořezaný otvor ve vlastním pěstebním květináči (neměl jsem bohužel k dispozici průhledné, které jsou pro pěstování orchidejí vhodnější)
Malý, prořezaný květináč (nebo košík pro pěstování vodních rostlin) vložený dnem vzhůru do hlavní pěstební nádoby a obsypaný substrátem
Rostliny jsem vyjmul ze starých květníků, očistil od starého substrátu a pokud to bylo nutné, upravil jsem kořenový systém. Sestavu květináčů jsem částečně zaplnil substrátem pro orchideje (směs kůry borky, rašeliny, rašelinných a kokosových vláken, je možno také přidat například polystyren, bukové listí apod.). Usadil jsem rostliny, upevnil v květináčích a celé doplnil substrátem.
Orchidej vyjmeme a očistíme od starého substrátu, může upravit a zkrátit kořenový systém
Orchidej můžeme upevnit už i do menšího květináče/nádoby, kterou vložíme do hlavní pěstební nádoby, celou rostlinu poté doplníme substrátem
Květináče jsem postavil do podmisek naplněných keramzitem a napuštěných vodou. Květináče tak nestojí přímo ve vodě, nýbrž se do nich zevnitř dostává pouze odpařená vlhkost a také substrátem lépe prochází vzduch. Jak se tento způsob pěstování osvědčí dlouhodobě, jsem sám zvědav.
Pohled na zasazenou rostlinu v upravené pěstební nádobě s patrným vnitřním otvorem a rostliny umístěné na svém místě ve vitríně
Malý plastový květináček použitý po prořezání pro vytvoření vnitřní dutiny ve větším květináči
Nechal jsem se inspirovat při pěstování orchidejí televizním pořadem a zkusil jsem orchideje přesadit při obměně substrátu do upravených květináčů s možností lepšího průchodu vzduchu a vlhkosti celým květináčem. Do dna květináčů jsem vystřihl otvory. Dovnitř jsem vložil dnem vzhůru prořezané malé květináčky o rozměrech 6 x 6 cm. Nepodařilo se mi totiž sehnat malé košíky na pěstování vodních rostlin, které byly použity ve zmíněném pořadu.
Prořezaný otvor ve vlastním pěstebním květináči (neměl jsem bohužel k dispozici průhledné, které jsou pro pěstování orchidejí vhodnější)
Malý, prořezaný květináč (nebo košík pro pěstování vodních rostlin) vložený dnem vzhůru do hlavní pěstební nádoby a obsypaný substrátem
Rostliny jsem vyjmul ze starých květníků, očistil od starého substrátu a pokud to bylo nutné, upravil jsem kořenový systém. Sestavu květináčů jsem částečně zaplnil substrátem pro orchideje (směs kůry borky, rašeliny, rašelinných a kokosových vláken, je možno také přidat například polystyren, bukové listí apod.). Usadil jsem rostliny, upevnil v květináčích a celé doplnil substrátem.
Orchidej vyjmeme a očistíme od starého substrátu, může upravit a zkrátit kořenový systém
Orchidej můžeme upevnit už i do menšího květináče/nádoby, kterou vložíme do hlavní pěstební nádoby, celou rostlinu poté doplníme substrátem
Květináče jsem postavil do podmisek naplněných keramzitem a napuštěných vodou. Květináče tak nestojí přímo ve vodě, nýbrž se do nich zevnitř dostává pouze odpařená vlhkost a také substrátem lépe prochází vzduch. Jak se tento způsob pěstování osvědčí dlouhodobě, jsem sám zvědav.
Pohled na zasazenou rostlinu v upravené pěstební nádobě s patrným vnitřním otvorem a rostliny umístěné na svém místě ve vitríně