World of Carnivorous Plants

Carnivorous Plants Growing, Conservation and Knowledge

Únor 2013

17.02.2013 - Zima se blíží ke konci, ale nechce se jen tak vzdát. Moje pokusné rosnolisty, které trávily celou zimu venku si vedou rozdílně. Prozatím je průběžný výsledek přeživších vůči mrtvým 1 : 1. Uvidíme, jestli se druhá rostlina dožije jara. Jednoznačně se dá říct, že rostlinám rozhodně nevadí ani velké mrazy, ani sníh. Co je ale zásadní, tak to jsou změny počasí, teploty kolem nuly, střídavě tající sníh a následně vysoká vlhkost. S ní si tyto rostliny neumí dobře poradit a to ani při běžném pěstování.

 

Rostlina vlevo to již má za sebou, ta vpravo ještě vzdoruje... 

 

Opuncie si zatím na skalce vesele užívá, uvidíme dál.... 

09.02.2013 - Zima se snad už přehoupla do své poslední fáze. Ten zbývající měsíc se už snad bude dát vydržet a možná se nám vyhnout další extrémy počasí. Zanedlouho se to kolem zase zazelená, ale nás zajímají hlavně masožravky...i když některé si vesele rostou celou zimu, třeba jako australská láčkovice. 

 

03.02.2013 - Po nedávných přívalech sněhu a výrazném poklesu teplot až na -15/-18 °C v noci, přes den s celodenním mrazem mezi -5/-8 °C a rychlým oteplením na ca +10 °C s opětovným pádem teplot kolem nuly, jsou stále rosnolisty na venkovní skalce živé. Celkem mě ty potvory překvapují. Nicméně do jara je ještě hodně daleko, tak uvidíme, jestli z nich skutečně něco dokáže přežít...

 
Heliamfory také stále kvetou, vypadá to, že se dají ke kvetení přinutit, stačí je pořádně trápit při pěstování...

Únor 2012


10.02.2012 -  Od minulého týdne se nic nezměnilo, mrzne až praští, sněhu nikde a tak se ani venku nic zásadního nezměnilo, jen postupně na rašeliništi přibývá pomalu další led. Ve druhé půlce měsíce se už má ale konečně oteplit. Doufám, že až začnu sčítat ztráty, že to bude snesitelné...

 
Takto vypadá rašeliniště, trošku smutný obrázek, ale není všem dnům konec

 

 
V zimě rostou ale i jiné rostliny, tedy hlavně ty, pro něž jsou teď alespoň trochu přijatelné podmínky doma, třeba heliamfory, některé dokonce vyhání květní stvoly, nicméně na láčkách je vidět, že by jim přece jen prospělo mít více světla, ovšem v tomto bodě mají u mě smůlu...

 

 
Nicméně na chladném parapetu jižního okna teď vyhánějí láčky dvojnásobně vysoké než byly ty letní, nutno konstatovat, že všechny moje heliamfory přežily podzimní nechtěný pokus ve skleníku s mírným mrazem...

 
Ale daří se i dalším krasavcům, třeba této láčkovici australské, která si podržela nádherně purpurovou barvu u starých láček, nově narůstající jsou zelené a také v zimním období rostlina vyhnala několik listů, k čemuž v běžné vegetační sezoně v podstatě nedochází, listy jsou ovšem ideální na nepohlavní rozmnožování této rostliny, proto nejspíše u mně skončí oškubáním...

04.02.2012 - Nic proti mrazům, ale tentokrát to trošku přehnaly a smůla je, že v podstatě není žádný sníh, takže jsem zvědavý, jak to na jaře bude vypadat a co se s těmi dlouhotrvajícími holomrazy vypořádá nejlépe a pro jaké rostliny to naopak byla zima poslední...

Vzhledem k tomu, že nebyl vůbec sníh, částečně jsem zakryl rašeliniště alespoň nalámaným ledem z jezírka, jestli to pomohlo, to se uvidí na konci března. 

 
Přes den dnes bylo venku -16 °C a ve skleníku -10 °C; co víc si přát, vzhledem k tomu, že skoro celý týden to bylo podobné a mrazy budou pokračovat i nadále...

 
No a tak jsem vyzkoušel přikrýt rašeliniště tím, co jsem měl po ruce a to byl tentokrát nasekaný a nadrcený led z jezírka, jak dalece to při holomrazech zabere, to se nechám překvapit...

 

 

Únor 2010

21.02.2010 - Po více než týdnu jsme se vrátili z lyžování v italských Dolomitech. Ideální počasí skoro celou dobu, super upravené sjezdovky, vynikající služby. Prostě paráda. Skipas platil v celé oblasti Val di Fiemme. Jezdili jsme do tří velkých středisek: Ski Center Latemar spojující Pampeago a Obereggen, Ski Area Alpe Lusia poblíž Belamonte a na Alpe Cermis u Cavalese. Všechny ve výškách kolem 2300 m. n. m.

 

Spousta sněhu na horských úbočích, v údolích pod horskými štíty skoro jaro. Když jsme ale odjížděli, sníh byl už zase všude. Za poslední den napadlo na sjezdovkách skoro 40 cm nového sněhu...Vlevo vrcholek střediska Alpe Cermis, se zajímavými černými (ale pro ostatní lyžaře i červenými a modrými) sjezdovkami. Lyžovali jsme zde na místních olympijských tratích. Olimpia I, II a III, ale i na ostatních sjezdovkách. Vpravo pohled na horský masiv nad obcí Tesero.

 
Vlevo areál Latemar u Pampeaga, chvíli zde trvá, než se člověk vyzná ve spojení lanovkami mezi třemi údolími, vpravo naši snowboardisté pod sjezdovkou Olimpia II v Alpe Cermis.

 
Skvělý ledový bar v Alpe Lusia a pohled na vrcholové partie téhož areálu.

 

08.02.2010 - Takže se mi přece jen podařilo doplnit stránku Pinguicula emarginata o informace a fotografie z Mexika. Teď zase bude zimní pauza, jdu se válet do sněhu. Časem přijdou na řadu Pinguicula hemiepiphytica, P. orchidioides a jedna z lokalit P. heterophylla.

 
Krásné panoráma jedné z mexických sopek a zároveň jednoho ze tří mexických ledovců - Pico de Orizaba (5700 m. n. m.)

 
Jednoznačně nejlepší jídlo, které jsme v Mexiku měli (pominu-li kobylky), bylo toto skvělé jehněčí připravované starým indiánským způsobem na rozžhavených uhlících překrytých banánovými listy...

07.02.2010 - Uteklo moře vody a v zimě je přece jen většinou jiná zábava než rostlinná... Přesto je na světě další stránka s informacemi a fotografiemi z Mexika. Tentokrát přišla na řadu Pinguicula elizabethiae a kaňon de Tolimán. Příště přijde na řadu Pinguicula emarginata. I když uvidím, čemu dám přednost. Tatínek dopřekládal torza německé kroniky Řídeče (Rietsch), které se týkají let 1914 -1938. Tudíž by bylo záhodno překlad také na web brzy umístit.

 
Naším výchozím místem při cestě za P. elizabethiae bylo krásné město Zimapán, rozkládající se na širokém horském úbočí... jako všechna mexická města, i tady bylo výstavním místem městské náměstí - Zócalo

 
...na dně kaňonu potom byla vegetace poněkud odlišná, ovšem plochy, porostlé nejen kaktusy, stály za to...

Únor 2009

22.02.2009 - Únor je skoro na konci a pořád se mi moc nepodařilo doplňovat stránky, přece jen jsou zajímavější věc, včetně zimní dovolené na lyžích, mistrovství světa v lyžování a biatlonu, online hraní World of Warcraft a několika dlouhodobých sledování u některých druhů rostlin (u obyčejné Drosera capensis sleduji jejich reakce na pěstování v zimních podmínkách mexických tučnic, tzn. studený odchov, málo nebo skoro žádná zálivka, mexické tučnice letos při zimování ve trojích různých podmínkách, vítězně z toho vyšlo naprosto chladné zimní pěstování bez vody, od konce listopadu sleduji u Dionaea muscipula - asi u 12 různých klonů, jak vypadá jejich životní rytmus, včetně dodržení chladných podmínek, jejich zatažení do substrátu, zvýšení teploty a intenzity osvětlení a jejich vlivu na růst, stejně jako podrobně sleduji již několik týdnů vznik a vývoj květenství u mucholapek, jejich opylování a vznik semeníků), prostě samé zajímavé záležitosti.

Alespoň něco fotografií:

 
Něco fotografií dokumentujících moje sledování květenství u Dionaea muscipula

 
"Sukulentně"tuto zimu pěstované Drosera capensis a semenáče Sarracenia flava var. maxima

 
Bujně rostoucí mucholapky, samozřejmě dostatečně zásobované umělým osvětlením

 

 
Zimování mexických tučnic - je vidět, že jim enormně prospívá chlad a vyschlý substrát (mimo P. emarginata vpravo nahoře, která je pěstována ve stejném chladu, jen celoročně ve vlhkém substrátu)

 
Vlevo mateřská školka s tučnicemi, květináče s podzimními listovými řízky, na rozdíl od dospělých rostlin jsou ve vlhku, ale zároveň v¨chladu

 
Květy Pinguicula emarginata ´Zacapoaxtla´, můj nejoblíbenější klon mezi emarginatami a P. mirandae (vpravo)

 
Něco láčkovek (zleva): Nepenthes sibuyanensis, N. albomarginata ´red´, N. copellandii


Něco bublinatek: květ Utricularia amethystina a rozrůstající se trs U. reniformis, rostliny, které chládek, zdá se, vyhovuje

 
A také jeden pořádný neúspěch, pochcípané rostliny Drosophyllum lusitanicum, na které jsem, společně se špirlicemi, regulerně při zimování v garáži zapomněl...dobře mi tak...ale jsem z toho do běla....

Únor 2008

24.02.2008 -Velice teplý týden a tak mimo to, že jsem byl téměř pořád pryč, stihl jsem ještě opylovat všechny P. emarginata, vysít P. albida, B. liniflora a P. lusitanica (které ostatně začaly klíčit jako o život!) pokusil jsem se změnit styl pěstování U. renifomis, vyhodil ven na balkon D. lusitanicum a nejraději bych tam poslal i špirlice, ale ně to už nějak nebyl čas. V pátek jsme se potkali s kolegy u piva a promítání filmů o masožravých rostlinách, Martin Dančák nám pro změnu něco povyprávěl a promítl ze své cesty do Bruneje. No a mimo jiné poslední tři dny přemýšlím, co že mi to vykvetlo za Pinguicula lutea, která má místo žlutého květu květ bílý, ona to také ale může být možná i Pinguicula caerulea, ovšem u obou by to znamenalo albinotickou formu!


Rozkvetlý komplex Pinguicula emarginata, uprostřed a vpravo potom albinotická forma Pinguicula lutea nebo Pinguicula caerulea? Toť otázka, věřím, že se to brzy rozštípne.

Semenáče Pinguicula lusitanica, které vyklíčily doslova během "pár" dnů (3-4 dny!) a vpravo snímek z našeho pátečního setkání v Olomouci.


17.02.2008
- Jestli je něco stálicí na masožravém nebi mé sbírky, jsou to určitě různé klony tučnice Pinguicula emarginata. Jen houšť a větší kapky. Škoda, že se u nás nedají celoročně pěstovat na záhonu, ale jednou možná globální oteplování dojde tak daleko, že...




16.02.2008
- Vysel jsem semena Genlisea filiformis, Genlisea hispidula a Pinguicula lusitanica. A čekám také na to, až se konečně pořádně rozvine květ Pinguicula lutea, jediné žlutě kvetoucí tučnice. Co mě poněkud zaráží je ten fakt, že poupě se zatím moc žlutě netváří, jeho barva je spíše bílá. Foto přidáno na stránku P. lutea. Informace o rozšiřování semen do okolí přidány u P. albida. Přidáno množství fotografií u Nepenthes × ´Mixta´, N. sibuyanensis, N. sanguinea, N. glabrata.


Zleva dva snímky - celkový pohled na rozkvétající Pinguicula lutea a detail jejího poupěte, vpravo semeník vytvářející se po odkvetení Genlisea pygmaea

15.02.2008
- Přidány informace o rozšiřování a množení Utricularia nelumbifolia pomocí vzdušných výhonů.

03.-10.02.2008
- Opravdu vydařený týden. Není nad to vypadnout ze všedního koloběhu ať už pracovního nebo volnočasově zaměřeného a pustit se občas do méně obvyklých aktivit. Jarní prázdniny, či spíše dovolená za to stály, přestože na většině území ČR není po sněhu ani památky, měli jsme to štěstí, že jsme si ho užili až nad hlavu. Myslím, že nějakou dobu nemusím lyže ani vidět i když tentokrát jsem se neplazil se svahu ani jednou a odešel vždy hrdě po svých. Ostatně není špatné jednou za čas zmizet od rostlin na delší dobu, obzvláště mimo klasické růstové období, protože jsou potom změny daleko patrnější a jako by větší. Největší zaznamenanou změnou bylo objevení relativně velkého množství poupat u špirlic, i když musím říct, že mne některé druhy letos celkem zklamaly, nenašel jsem např. jediné poupě u rostlin komplexu
Sarracenia purpurea. Asi se vloudila nějaká chybička.


Poupata dvou různých klonů Sarracenia leucophylla


Poupata Sarracenia oreophila a Sarracenia flava var. cuprea

Pokud něčemu výrazně prospěly slunečné dny, byly to například také semenáče rosnolistu. Už se těším na hlavní vegetační sezónu a hlavně případné květy, pokud ovšem rostliny dostatečně dospějí.


Drosophyllum lusitanicum

Přitvrdily i láčkovky, počet jejich pastí se opět u Nepenthes glabrata, N. sibuyanensis, N. sanguinea a N. × ´vořech¸, který jak se zdá se konečně podařilo identifikovat jako Nepenthes × ´Mixta´ (kříženec Nepenthes northiana a Nepenthes maxima). Udělala, potvora, také moji prozatím největší láčku, dlouhou 16 cm, což je na moje rostliny opravdu hodně. Také její obústí je úctyhodné. Zajímavě vyřešen má rostlina i případný únik z nitra láčky. Obústí je totiž po celé vnitřní straně lemováno drobnými zoubky, které vypadají jako pilový list.


Nepenthes glabrata s novými dvěma láčkami a její velikost v porovnání s Nepenthes × ´Mixta´, N. sibuyanensis (uprostřed) a "pilovité" obústí láčky N. × ´Mixta´ (vpravo)


Nepenthes sanguinea, N. × ´Mixta´ a detail jejího obústí

Také se skvěle daří i mým americkým tučnicím Pinguicula primuliflora, P. primuliflora ´Rose´ a P. lutea, která dokonce žene do květu, stejně jako se skvěle daří kubánské Pinguicula albida, jejíchž 6 květů sice již nenávratně odkvetlo, ale jak jsem zjistil, podařilo se mi opylit ještě jeden květ, tudíž by se mohla zadařit další semena.


Pinguicula lutea s poupětem, Genlisea lobata × violacea - plně rozvinutý květ a Pinguicula albida s již odkvetlými květními stvoly


Zleva Pinguicula primuliflora ´Rose´, klon tučnice Pinguicula primuliflora (snímky uprostřed a vpravo - rostliny ze dvou různých zdrojů), který není schopen množit se generativně (nelze opylit - nevytváří semena), ale pouze vegetativně - malými rostlinkami vyrůstajícími na koncích jejích listů přitisknutých k mokrému substrátu.


02.02.2008 - Poněkud rozporuplná zima. Pro stavbu domu naprosto ideální počasí, co víc si může člověk přát, pro přezimování některých rostlin se mi zdá poněkud mírná a pro lyžování skoro smrtící. Však se již brzy přesvědčím o tom, zda budu svištět na lyžích, na kole a nebo nic z toho. Vcelku mílovými kroky pokračuje činnost CCPS - České společnosti pěstitelů masožravých rostlin a co je ještě lepší, v současné době na projektech pracuje opravdu velké množství lidí. Na chvíli z toho teď vysadím a budu oddechovat. Momentálně z rostlin nejvíce sleduji U. nelumbifolia a její šíření vzdušnými výhony, P. albida a moje pokusy s jejím opylováním, ale maximum mé pozornosti je věnováno převážně genlisejím, jež se pěkně rozrůstají, skvěle se jim daří, postupně rozkvétají a vytvářejí semena a to nehovořím o pastech, které se již do květináčů nevlezou a postupně se tlačí ven do okolní vodní nádrže, kde z nich při styku se vzduchem začínají rašit listy a je tak jasně patrný další způsob rozmnožování a rozšiřování těchto rostlin.


Tři různé klony Genlisea hispidula


Semeník G. hispidula otevírající se charakteristickým "čepičkovitým" útvarem


Nádherně kvetoucí poměrně maličká Genlisea pygmaea


A ještě jedna čerstvě vykvetlá genlisej, tentokrát hybridní Genlisea lobata × violacea


Kvetoucí nezmaři, levé dvě fotografie Pinguicula emarginata ´Zacapoaxtla´ s jedním současným květem a 4 dalšími poupaty, vpravo P. emarginata ´white flower, small rosette´


Část přezimujících mexických tučnic suchou a mokrou metodou (komplex P. emarginata, P. crystallina a P. moctezumae) a pár orchidejí rodu Phaelenopsis

Únor 2007

25.02.2007 - Pro odreagování jsem shlédl něco kultury. Pulp Fiction od Quentina Tarantina bylo to pravé ořechové pro romantický den. Následně jsem do sekce "Pinguicula - info 3" poznamenal několik drobných informací o vegetativním množení mexických tučnic.

25.02.2007
- Vzhledem k tomu, že některé mexické tučnice započaly obnovovat růst letního olistění, obnovil jsem jim dnes pozvolna zálivku. Také jsem se rozhodl, že se pokusím o hromadné rozmnožení tučnic odebráním listových řízků. Vybral jsem 15 druhů mexičanek a poněkud je "oškubal". U čtyř druhů jsem odebral pouze po 4 listech, sedm druhů přišlo o 8 listů a čtyři druhy potom o 10 listů. Uvidíme za pár týdnů, co vlastně zůstane.

24.02.2007
- Vytvořil jsem stránku s několika málo informacemi o orchidejích (Orchids - info), fotogalerii orchidejí  (Orchids - foto) a fotogalerii Sarracenií (Sarracenia - foto).

22.02.2007
- Je vidět, že se opravdu už jaro blíží mílovými kroky. Špirlice začaly vyhánět nové láčky a celkový počet nových poupat je 4. Jen tak dál, hlavně to chce sluníčko a ještě pár stupňů nahoru a šupajdy ven.


Poupata špirlic (zleva): Sarracenia flava var. cuprea, Sarracenia minor var. okefenokeensis, Sarracenia rubra ssp. wheryi

19.02.2007
- Martin Faměra mi dnes jako spěšný kurýr dovezl z Prahy pěknou várku nových rostlin a semen od Mirka Srby. A tak jsem rozšířil počet svých rostlin jak co do množství druhů, tak i variet. (Dionaea muscipula v 5 kultivarech - miniaturní, Dentata, Red Form, Sawtooth a Red Sawtooth a dále jsem si doplnil sbírku špirlic o další exempláře - lokalizované Sarracenia psittacina, Sarracenia rubra ssp. rubra, Sarracenia rubra ssp. wheryi a k nim jsem přidal Sarracenia flava var. ornata - výběrový klon, Sarracenia purpurea ssp. purpurea a Sarracenia purpurea ssp. venosa var. burkii). Zároveň jsem hned připravil semena Sarracenia flava var. maxima, Sarracenia minor var. minor, Sarracenia minor var. okefenokeensis a Sarracenia oreophila s červenou žilnatinou a uložil je k dvouměsíční stratifikaci do lednice. Pozdě ale přece!



Kultivary Dionaea muscipula, zleva "Sawtooth", "Red Form" a "Red Sawtooth" v zimním vybarvení

Zleva Sarracenia purpurea ssp. venosa var. burkii, semena Sarracenia flava var. maxima a Sarracenia rubra var. rubra

18.02.2007 - Právě jsem shlédl poslední z 5 koupených DVD s filmy Akira Kurosawy (Yojimbo, Sanjuro, The Hidden Fortress, Krvavý trůn a Sedm samurajů). Skvělý zážitek a netradiční pojetí v hlavních rolích s Toshiro Mifunem. Občas stojí za to i klasika. Stejně jako například Sedmá pečeť od Ingmara Bergmana s Maxem von Sydow v hlavní roli.

16.02.2007
- Asi jsem byl zaslepen nemocí a tak jsem si nevšiml, že začaly klíčit rostliny Drosera anglica a Droserea rotundifolia, jejichž semena jsem umístil pouze do destilované vody a uzavřel v umělohmotných krabičkách. Znamená to, že se první rostliny objevily cca po 7 - 8 týdnech od výsevu. Kupodivu semena vysetá přímo na rašelinu mají proti nim zpoždění. Ve vodě jich totiž klíčí ve stejném období asi desetkrát tolik. Zásadním nedostatkem u obou variant však bylo, že jsem nechával výsevy v nízkých teplotách (kolem 15 °C) a také osvětlení nebylo nic moc. Přesto se s tím rostliny, zdá se, dokázaly vyrovnat.

15.02.2007
- Zajímavou vývojovou fází prochází momentálně mé mexické tučnice. Část z nich se totiž začala probouzet ze zimního spánku, přesto, že jsem stále ještě nezapočal se zálivkou a rostliny pořád jen mlžím (např. P. acuminata, P. immaculata, P. rotundiflora), naopak některé rostliny utužují stále své zimní růžice (např. P. laueana, P. moranensis) nebo ji teprve nedávno vytvořily (P. sp. ANPA C)


Pinguicula acuminata, Pinguicula immaculata, Pinguicula rotundiflora


Pinguicula laueana, Pinguicula moranensis, Pinguicula sp. ANPA C

15.02.2007
- Po nějaké době jsem přidal na stránku novou sekci. Tentokrát několik málo prvních informací o špirlicích v sekci "Sarracenia - info". Také jsem dnes, poněkud povzbuzen ustupující chorobou, začal čistit vitrínu od insekticidů a připravovat ji na příští týden, kdy ji snad znovu konečně osázím rostlinami, alespoň těmi, které přežijí hrubé zacházení těchto dvou týdnů a s tím spojené temné prostředí, vysokou vlhkost a neproudící vzduch. Konečný účet Fandovi vystavím až na jaře!

12.02.2007
- Už třetí den ležím skolen nemocí a tak do té doby, než se z toho pořádně vyhrabu, asi nic nového se na stránkách neobjeví. Tak se držte aspoň vy ostatní!

07.02.2007 - Takže co dodat, "Fandova pomsta" mì pronásleduje nadále. Musel jsem opìtovnì vystìhovat celou vitrínu tak, abych se vypoøádal, tentokrát snad už definitivnì, s mšicemi, které jsem dostal na podzim darem. Tentokrát jsem pøistoupil k drastiètìjší a také pracnìjší metodì boje. Nakoupil jsem tøi druhy chemikálií - Fast K, Mospilan a na tøetí si teï nemùžu vzpomenout. Namíchal jsem smrtící koktejl, doufám, že ne pro masožravky, a jednu po druhé jsem kompletnì tímto roztokem ošetøil, list po listu, vèetnì kvìtníkù, stonkù a subtsrátu a každou rostlinu jednotlivì jsem zabalil do fólie tak, aby nemohlo docházet k pøeletu èi pøelezení náhodnì pøeživších jedincù.

V pátek postøik zopakuji a potom ještì jednou v nedìli a nebo v pondìlí. Koncem pøíštího týdne bych snad mohl vitrínu znovu osadit. Z tohoto pøípadu jasnì vyplývá, že získané rostliny by mìly projít alespoò základní karanténou a lékaøskou prohlídkou. Snad jsem se už koneènì pouèil. Prozatím to bylo tøetí napadení škùdci za celou dobu, co masožravky pìstuji a pokaždé to byl "dar z darma" k novì získaným rostlinám (jednou puklice - ty se podaøilo znièit a odstranit mechanicky ze Sarracenia flava velice rychle a dùkladnì, dvakrát mšice, pøièemž první likvidace byla daleko úspìšnìjší a rychlejší, vzhledem k tomu, jak rychle se mi na Utricularia calycifida podaøilo tyhle mrchy objevit, poslední potvory zvolily jinou taktiku a již s nimi bojuji tøi mìsíce, pøestože pùvodce a protektor Pinguicula ´Hans´ je dávno v nejlepší pohodì a klidu.

03.02.2007 - Doplnil jsem informace o popínavosti láèkovek, o jejich pastech a o jejich nektarových žlázách na listech do sekce "Nepenthes - info", vèetnì popisných fotografií.

02.02.2007
- Dnes jsem na homepage umístil banner ICPS - International Carnivorous Plant Society, vzhledem k tomu, že jsem obdržel autorizaci svých stránek ze strany ICPS. Zároveò jste si mohli všimnout, že na stránce "Novinky" se pro zmìnu objevil banner s aktuálními informacemi pøímo z webu Darwiniany ("Chramst!" - internetový magazín spoleènosti Darwiniana a "fórum" odkazující na nejrozsáhlejší èeské diskusní fórum vìnující se problematice masožravých rostlin).

01.02.2007 - Rozkvetl první kvìt na jednom z 6 kvìtních stvolù mých Dionaea muscipula. Letos jsem se rozhodl, na rozdíl od pøedchozích let, že vyzkouším nechat rostliny odkvést a vyzkouším, co to s nimi ve vegetaèní sezonì udìlá.


 

Welcome

Recent Photos

Recent Videos

707 views - 0 comments

Recent Forum Posts

No recent posts

Oops! This site has expired.

If you are the site owner, please renew your premium subscription or contact support.