Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner

V tomto koutu republiky se často nevyskytuji a tak jsem využil možnosti, kdy jsme byli na dovolené na Liberecku v roce 2008. Opětovně díky Zdeňkovi Aksamitovi jsem dostal tip na další dvě lokality nejen masožravých rostlin a to jen kousíček - na Jablonecku. Hledal jsem hlavně lokalitu, kde bych opětovně mohl vidět v přírodě tučnice, přece jen mě berou více, nežli rosnatky, které mi nejdou ani moc pěstovat, respektive jsem neměl příliš času a prostoru přidat ještě tyto rostliny mezi mnou pěstované. V každém případě je pro mne vždy daleko zajímavější a poučnější navštěvovat rostliny v přírodě a nemám přílišnou potřebu mít "cokoliv za jakoukoliv cenu" doma.

 
Slatinná louka s prameništěm

Lokalita, ve skutečnosti však dvě lokality spojené jen vyhlášením za přírodní památku, ovšem ležící opravdu nedaleko od sebe, je tvořena slatinou loukou, potoční nivou a druhotnou olšinou v bezprostřední blízkosti vesnické zástavby a malým, ale přesto nádherným lesním rašeliništěm.

 
Potoční niva a olšiny

Slatinná louka je dlouhodobě udržována sečením, louka bezprotředně navazuje na potoční nivu a olšiny. Rostliny, které nejsou až tak běžné a které tam nadšence dozajista zaujmou, jsou orchideje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata) v počtu několika set rostlin, tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prha arnika (Arnica montana), tolije bahenní (Parnassia palustris, vyskytuje se na Jablonecku pouze na této lokalitě), všivec bahenní (Pedicularis palustris).

V době naší návštěvy (červenec) byly nejen prstnatce v podstatě již odkvetlé
Vachta trojlistá se vyskytovala pouze na některých úzce vymezených místech louky - na nejmokřejších místech u prameniště

Na podmáčené louce byly také Libereckou botanickou zahradou vysazeny Drosera anglica, D. intermedia a Pinguicula vulgaris.

 
Na stejných místech jako vachta rostly i tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), které na rozdíl od okolních travin měly jasně žlutozelenou barvu

Pinguicula vulgaris přerůstaly různé traviny

Drosera anglica vypadá jako rodná sestra jihoafrické Drosera capensis
Drosera anglica roste ve střední, vlhké části louky společně se suchopýrem a rákosem
Všechny rostliny Drosera anglica rostly v poměrně vysoké a husté trávě

Nedaleko této louky se v lese nachází rozlohou malé, ale velice pěkné, kompaktní a stovkami rostlin Drosera rotundifolia pokryté rašeliniště. Cesta k němu vede z části i po povalových chodnících, stejně tak jo tyto zabíhají až do plochy rašeliniště. Celou trasu lemuje místní potok se zajímavými zákoutími.

 
Cesta k rašeliništi vede zajímavou částí lesa

Rašeliniště je napájeno několika podzemními prameny a bohatě zarostlé rašeliníkem, který tím, že neustále přirůstá způsobuje, že rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) byla donucena vytvářet patrovité listové růžice. Každým rokem tak tyto rostliny vytvoří novou růžici, která sedí na povrchu rašeliníku.

 
Rašeliniště postupně zarůstá (olše lepkavá, bříza pýřitá nebo keře krušiny olšové a trstnatá tráva bezkolenec modrý) a prameny slábnou. Zdá se tak, že časem toto rašeliniště,zanikne.
Rašeliniště, byť malých rozměrů, bylo obsazeno mimo jiné i stovkami rostlin Drosera rotundifolia

Rostliny byly v červenci odkvetlé, ale kam se člověk podíval, bylo neuvěřitelné množství květních stvolů - pohled na ně byl naprosto skvělý!

ZPĚT