Českolipsko je také vyhlášenou, nejen masožravkářskou, oblastí. Díky ochotě Zdeňka Aksamita jsem mohl v roce 2008 navštívit tři velice zajímavé a zároveň hodně odlišné lokality. Na lokalitách se vyskytuje také množství orchidejí či mokřadních rostlin, ale také z masožravek rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a hlavně tučnice česká (Pinguicula bohemica), český to endemit.

Rozsáhlé plochy Českolipska se nacházejí na mohutných pískových vrstvách, které pokrývá jen velmi slabá vrstva substrátu...
Lokality nejsou od sebe příliš vzdálené vzdušnou čarou, jejich charakter je podobný jen z části a pouze jediná z těchto lokalit se dá označit za lokalitu, kde se tučnicím evidentně daří, ba dokonce se bezproblémově po lokalitě rozšiřují. Přesto není celkový počet rostlin nijak zásadní.
Tyto tučnice byly na lokality reintrodukovány RNDr. Miloslavem Studničkou z Liberecké botanické zahrady.

Na mnoha místech je písek průmyslově těžen, vznikají tak desítky metrů hluboké "díry" v terénu...
První lokalita leží na břehu úzké strouhy, která se táhne rozsáhlými lučními porosty s významným zastoupením českých orchidejí, v době naší návštěvy však byly celé rozlehlé, značně podmáčené a stále se pohupující louky již pokoseny. Udržuje se tak biotop ve stavu vhodném pro přežití vzácných rostlin a je tím nahrazováno původní spásání hospodářskými zvířaty. Sem tam jsme sice na nějakou orchidej narazili, ale vždy to byly již odkvetlé exempláře.



Lokalitu tvoří strouha, protínající v zadní části orchidejové louky v délce asi 50 metrů
P. bohemica se nám zde vůbec nepodařilo nalézt, podle informací např. i Dr. Studničky, se zde rostliny mohou objevit třeba i v několikaletých intervalech, pravděpodobně ze semenné banky (???), rozhodně prostory, ve kterých zde mohou růst dávají šanci pouze pro několik málo rostlin tohoto druhu.

Na kraji strouhy je několik osamělých polštářů rašeliníku, ve kterých rostly orchideje hned vedle
rosnatek okrouhlolistých
Na březích strouhy se střídavě objevují ostrůvky rašeliníku, které jsou obsazeny množstvím mravenců, dohromady snad jen pár desítkami rostlin Drosera rotundifolia, sem tam nějakými orchidejemi. Ve strouze se také vyskytují bublinatky, ale ty jaksi nepatří mezi rostliny, které bych druhově rozeznal.


Rosnatky (Drosera rotundifolia) zde byly poněkud vytáhlé a povětšinou mdlé, nevypadalo to, že je to místo, kde by jim to stoprocentně svědčilo
Druhou lokalitou, vzdálenou nedaleko, ca 500 metrů, tvoří podmáčené louky a rašelinné lesy, co do plochy jsou tyto louky menší, než louky předchozí, co do výskytu a plochy zabrané masožravými rostlinami však daleko větší a bohatější. První část louky byla již opět posekána (rákos, ostřicové trávy atd.). Zadní část neposekaná. Lokalita značně stagnující a zarůstající náletovými dřevinami (převážně borovice a břízy).


Přední část louky je značně zarostlá travinami, stejně jako její zadní část, občas se zde dá narazit na malá jezírka a jakési náznaky rašeliníkových bultů a šlenků


Rašeliník prorůstá mezi travinami a tvoří občasné bochánky, které se snaží osídlit Drosera rotundifolia


Rosnatky jsou zde opět celkem vytáhlé - dlouhé řapíky a relativně malé, kulaté čepele listů
V přední části na přechodných rašelinných pahorcích (bultech) se vyskytuje roztroušená populace D. rotundifolia, rašeliník má do hutné zelenosti daleko, občas působí utrápeným, poněkud vysušeným dojmem, půda však byla řádně vlhká. Stejně jako byla velice vzdušná vlhkost na všech těchto navštívených lokalitách...


Staré testovací jámy, na jejichž okrajích rostou tučnice, jen tam a nikde jinde (...skoro...)


Louka je hustě zarostlá a proto se tučnice snaží nalézt alespoň těch několik málo míst, kde je porost rozvolněný a ne tak hustý
Zadní část lokality je řádně zarostlá, rosnatky se postupně vytrácejí, zato je zde možno narazit na tučnici českou (P. bohemica). Místa, na kterých roste, lze nalézt téměř se stoprocentní jistotou. Vzhledem k tomu, že se jedná o starou testovací lokalitu Botanické zahrady Liberec (Dr. Studničky), bylo zde vyhloubeno několik jam, které jsou v dnešní době zaplněny vodou a na jejichž okrajích naleznete tučnice s naprostou jistotou, čím dále od těchto prosvětlenějších výseků, tím menší pravděpodobnost na jejich nalezení a to i vzhledem ke značné konkurenci ostatních rostlin.


Rostlin Pinguicula bohemica zde bylo jen několik desítek, velikost byla celkem značná, listy výrazně protáhlé a povětšinou sytěji zelené...


Třetí a z pohledu P. bohemica asi nejzajímavější lokalita se nachází nedaleko prvních dvou, na ploše vytěženého rašeliniště zarůstajícího náletovými dřevinami, rozděleného opticky na několik části (díky občasným remízkům nebo keřovým či stromovým předělům). První část je sušší a jak se stráň jen mírně svažuje, přibývá na její spodní části vlhkosti, což je znatelné i na povrchu. Opět zde rostou orchideje, vřesy, ostřice, rákos, suchopýr, rašeliník, obligátně potom již D. rotundifolia a čím více dozadu a doprava, tím se zdá, že přibývá tučnic P. bohemica. Původní část, kde byly rostliny vysazeny je značně vzdálena i současným místům výskytu (tato část se také nachází silně zarůstající travou a populace tučnic zde doslova bojují o přežití), rozšířily se však i do dalších částí lokality a je vidět, že tak činí pravidelně, a že se jejich populace postupně zvětšuje a rozšiřuje. Tak tomu bude nejspíše až do zárůstu celé lokality, případně do jiné zásadní změny, což ovšem stále dává rostlinám mnohé roky na přežití a další rozšíření. Tato lokalita vypadá jako jediná vhodná pro rozsáhlejší přežití těchto tučnic (ze tří zde jmenovaných), pokud u ostatních nedojde např. k mechanickým úpravám.




Lokalita se nachází v místě starého, vytěženého rašeliniště, které postupně opětovně zarůstá, v závislosti na ročním období je lokalita více či méně podmáčená




Mnohá místa této lokality jsou obsazena početnou populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a jak je zde obvyklé - s dlouhými řapíky a relativně malými čepelemi


Masožravé společenství - společně rostoucí Pinguicula bohemica a Drosera rotundifolia


Dokvétající orchideje...


A další odkvetlé orchideje (vlevo); na lokalitě bylo několik téměř "romantických" zákoutí


...a opětovně rosnatky i tučnice...


Některé shluky tučnic byly opravdu masivní, o několika desítkách jedinců...


Pinguicula bohemica rostla bez problémů i na travou zarůstajících místech