World of Carnivorous Plants

Carnivorous Plants Growing, Conservation and Knowledge

Leden 2013

26.01.2013 - Nejen masožravky na rašeliništi a skalce si tuto zimu "užívají", ale i některé loni nově na skalku vysazené rostliny, např. kaktusy.

 

Po mnoha letech jsem se také konečně dočkal květů u některých mých rostlin, u kterých se mi to nikdy dříve nepodařilo, přestože jsem se snažil, seč mi síly a znalosti stačily. První z těchto rostlin je Utricularia longifolia, kde mi výrazně pomohlo konstatování Kamila Páska, jak "moc se starat" o tento typ bublinatek. Druhou z rostlin je Pinguicula mirandae, patřící k mým oblíbeným mexickým tučnicím. 

 

 
Utricularia longifolia po přibližně 6 letech neúspěšného pěstování (ve smyslu kvetení) vyhnala 3 nebo 4 květní stvoly a právě začíná kvést. Pro mě osobně je to zajímavý úspěch a každý takový udělá radost.
 
Pinguicula mirandae a její první květy v mé sbírce také po mnoha letech pěstování. Květy vyrůstají ze zimních růžic a jsou isolobní, obdobné mají například tučnice patřící mezi letničky, nebo P. agnata a P. ibarrae. Tyto dvě posledně jmenované tučnice se v přírodě ale vyskytují v poněkud odlišných podmínkách. 
 
 

 

20.01.2013 - A protože se po "jarních týdnech" vrátila zima plnou silou, není toho z venku pěstovaných rostlin mnoho vidět. Přišly mrazy, tento týden nic moc, do -8 °C v noci, tak kolem -2 °C přes den, ovšem příští týden by to mohlo být s přehledem o dalších 10 stupňů méně. Uvidíme.


Takto vypadá rašeliniště, ven ze sněhu čouhají jen loňské láčky špirlic, tedy těch vyšších - Sarracenia flavanebo S. oreophila, tentokrát jsem se rozhodl, že je před zimou nebudu likvidovat, uvidím, jak si s tím příroda poradí sama...

 
Jak vypadají moje venku pěstované rosnolisty (Drosophyllum lusitanicum), to se pod vrstvou sněhu momentálně zjistit nedá, uvidíme po příští oblevě, nebo na jaře, sám jsem zvědavý, jak tento pokus dopadne, osobně jsem sázel na to, že rostliny zimu nepřežijí...

19.01.2013 - Zima není nejideálnější období pro masožravé rostliny v našich podmínkách. Ty temperátní odpočívají, stejně jako by chtělo odpočívat i mnoho dalších. Většinou není dostatek světla, nebo se to ještě násobí příliš vysokými teplotami (doma pěstovaných rostlin) a právě nízkou intenzitou světla, stejně jako délkou vlastního dne. Ne každý a ne pro všechny rostliny pře zimu používá dosvěcování, nebo má dostatečně chladné podmínky (kolem 10 °C). Ale všichni se s tím vždycky nějak popereme, hlavně se s tím většinou poperou samotné rostliny.

U mně si to momentálně užívají heliamfory, které rozhodně nepěstuji tak, jak jsem viděl u některých svých kolegů (nutno podotknout, že úspěšných pěstitelů těchto rostlin). Přes léto je mořím ve skleníku, v zimě bez dosvěcování na jižním okně. Přesto momentálně 4 rostliny z mých celkových 8 druhů kvetou. Celkem zajímavý zážitek. Mimo jiné i proto, že květy vydrží relativně dlouho a pohled na ně je uklidňující...tedy jak se to vezme.

 

 

 

 

 


Leden 2012

 

28.01.2012 - Tak nám uhodily mrazy. Že to ale tuto zimu docela trvalo. Se sněhem je to ale pořád trošku horší, tak uvidíme, co letos vymrzne a co ne. Rašeliniště aspoň čas od času troška sněhu pokryje a hned to vypadá veseleji.

 
Sarracenia purpurea ssp. purpurea vypadají v zimě naprosto skvěle, mrazy a nízké teploty je vybarvují do nádherných barev, zato po Drosera filiformis zbyly jen pozůstatky loňských listů, hibernakula jsou pěkně schovaná ve sněhu...

 
Dionaea muscipula dostávají jako obvykle zabrat, počkáme na jaro, jak se vypořádají s letošní zimou, jaro se už blíží no a k tomu ještě jeden celozelený klon S. purpurea ssp. purpurea (heterophylla)

 

14.01.2012 Přes zimní období se toho s rostlinami povětšinou moc neděje. Ale i tak je sem tam něco k vidění. A když už nejsou přírůstky mezi masožravkami, stačí si pořídit nějakého živého "masožravce".

 

 
Pěkně rozkvetly tučnice Pinguicula primuliflora, v takovém množství najednou mi ještě nikdy nekvetly...

 

 
No a tak ještě aspoň pár láčkovek z pokojové vitríny

02.01.2012 - Tak nám začal další rok. Zima letos za mnoho nestojí, jedinou výhodou je, že se ve sklenících nemusí zatím topit a i venku mají rostliny celkem klid od nějakých mrazů. Uvidíme, co přijde v následujících dvou měsících. A tak aspoň pár vzpomínek na loňskou vegetační sezonu...

 
Nejsme žádní velcí pěstitelé orchidejí a tak většina z nich jsou různé kultivary phaelenopsisů, které kvetou v podstatě celý rok. Všechny ostatní zástupci jiných rodů nám v pohodě začali kvést až v letošním roce poté, co jsme je většinu roku pěstovali venku. 

 
Všechny špirlice, ať už jde o botanické druhy nebo jejich křížence, včetně semenáčů, pěstuji poslední dva roky už jen v nevytápěném skleníku a ve venkovním rašeliništi. Celkově to rostlinám prospělo a přestal jsem s nimi mít zásadní problémy například při zimování.

 
Láčkovky nejsou mým nejpočetněji zastoupeným rodem a mám je snad jen díky tomu, že každý masožravkář chce mít časem doma nějakou vitrínu. Počet druhů nerozšiřuji, mám jich jen asi 10, a ani se o ně nějak moc nestarám, což neprospívá vzhledu vitríny, ale růstu rostlin ano.

 
Heliamfory nepěstuji dlouho, ca dva roky, nepočítám-li to, že jsem si již ca před pěti lety pořídil Heliamfora minor, a také se s nimi moc nemazlím, na začátku zimy si vyzkoušely i mráz a moc se jim to nelíbilo, ale přežily všechny. Některé to popohnalo k růstu, některé ke kvetení. Jinak přes vegetační sezonu jsou venku, přes zimu samozřejmě doma.

 
Dalším neproblematickým druhem masožravých rostlin jsou u mne mucholapky a také od té doby, kdy je pěstuji ve stejném skleníku jako špirlice. Část z nich se pokusně snaží vegetovat již druhým rokem v zahradním rašeliništi.

 
No a jsou samozřejmě i jiné zajímavé a krásné masožravé rostliny - láčkovice, bublinatky, genliseje, tučnice rosnatky,...takže ať vám to všem i v roce 2012 pořádně roste...

 

Leden 2011

 

30.01.2011 - Zima opět udeřila plnou silou. Sněhu zase tolik nenapadlo, ale teploty jsou v noci opět kolem -15 °C, přes den kolem -5 °C. Nicméně v polovině týdne se má o něco oteplit, ale teploty snad budou stále mrazivé... Ostatně do března je stále daleko. Takže něco z tepla...

 
Dnes přece jen něco jiného, roztomilý květ Genlisea hispidula "Pretoria"; genliseje jsou blízkými příbuznými bublinatek a tučnic a mají naprosto originální způsob lapání kořisti...

 

 
Což o to, i láčkovkám se daří, ale už rok slibuji vitríně, že ji dám do pořádku a pořád nějak ne a ne najít čas, takže v současné době vypadá šíleně... vpravo potom drobný kvítek rostliny Dischidia minor

 
"Krvelačné" zuby Nepenthes bicalcarata, spodní část víčka, sloupek i samotné zuby jsou pokryty odkapávajícím nektarem...

16.01.2011 - Teploty nám pěkně vzrostly, kolem 10 °C, sníh je pryč, ale během příštího týdne se snad má znovu ochladit, tak uvidíme. Snad se to na rostlinách venku moc nepodepíše, ale rašeliniště vypadá k světu. Už dlouho jsem tady neukázal nějaké jiné rostliny, tak aspoň pár...

 

Zajímavé srovnání dvou různých klonů bublinatky Utricularia calycifida, dole nominátní klon, nahoře kultivar ´Asenath Waite´, rozdíl ve stavbě květu, jeho barvě nebo ostruze je patrný na první pohled (U. calycifida - fialovo růžový květ, ostruha kratší než tělo květu, okrouhlá žlutá skvrna, výrazně žilkované listy, pomalejší růst, kvete velmi zřídka,  U. calycifida ´Asenath Waite´ - světle fialový květ, ostruha delší než tělo květu, mramorovaný povrch květu v okolí žluté skvrny, skvrna sytě žlutá a protáhlá, listy světleji zelené, téměř bez viditelné žilnatiny, rapidní růst, mohutně kvete co do množství květních stvolů, tak i co množství květů na květním stvolu - běžně nad 20 květů, mnohdy kolem třiceti)

 

 

Další pokusná záležitost, genliseje vyklíčené ze semen rostlin, jež mají schopnost samoopylení (Genlisea hispidula - vlevo, rostou velice dobře a rostliny jsou již značně velké, vpravo G. filiformis - letnička, velmi rozvleklé klíčení a rostlinky jsou značně malé - vpravo od semenáče rosnatky, oboje tato semena byla venku ve skleníku až do zámrzu!!!)

 

...a další genliseje: vlevo Genlisea repens, vpravo potom Genlisea hispidula "Pretoria", vděčné genliseje, druhá z nich permanentně kvete, navíc se dobře rozrůstá

 

...a ještě další: vlevo Genlisea africana, značně podobná G. hispidula a vpravo Genlisea pygmaea

 

Nepenthes glabrata, už si tak nějak zvykla na teplo a roste a roste, i když vzrůstem i velikostí láček patří k těm nejmenším láčkovkám; no a vpravo můj pokus, jestli je Pinguicula primuliflora mrazuvzdorná....jak vidíte, tak není...co je ovšem zajímavé, že mrazem uhynuly dospělé rostliny, ale mladé rostlinky z konců listů mráz přežily a jak vidíte, vegetují postupně dále...zajímavá zkušenost...jo když je dostatek zkušebního materiálu, to se to podniká...

 

A moje velká radost, heliamfory zrovna nepatří k rostlinám, které pěstuji dlouho a o jejichž pěstování toho vím nějak extra mnoho, přesto se moje sbírka letos rozrostla na pro mě neuvěřitelných 8 rostlin (různých druhů), no a toto bude můj první květ heliamfory vůbec, patří k rostlině Heliaphora nutans ´Giant´, kterou jsem si loni přivezl z Leidenu, takže už se těším

08.01.2011 - Po delší době přišla obleva, sníh začal slézat a pomalu se začalo odkrývat rašeliniště. Snad ještě nějaký sníh napadne před tím, než se vrátí nějaké mrazy, není nad to, když jsou rostliny přikryté sněhovou pokrývkou, která je chrání před výkyvy počasí. Nicméně přece jen jedno zajímavé překvapení, klesající sníh odhalil zcela "nepoškozené" rostliny Pinguicula lusitanica. Je zajímavé sledovat, jak se změnil jejich vegetační cyklus poté, co jsem se rozhodl je loňské jaro vyhodit ven, původně z úmyslem, abych se jich zbavil, a ono se jim začalo na rašeliništi tak pěkně dařit. Na jaře uvidím, jestli dokáží vyklíčit ze semen starých rostlin nějaké rostliny nové.

 
Postupně se ze sněhové pokrývky objevují na rašeliništi jednotlivé rostliny - špirlice,rašeliník, kyhanka sivolistá, brusinky a borůvky, rojovník bahenní a další...

 
Málo vídaný pohled - tající sníh odkryl rostliny Pinguicula lusitanica, zatím nevypadají, že by jim něco scházelo, nebo že by strádaly...

07.01.2011 - A tady už slibované záběry mucholapek (Dionaea muscipula), které jsem se už loňskou zimu rozhodl zimovat ve skleníku (tehdy jsem od poloviny prosince do začátku února ve skleníku topil, letos zatím vůbec) a jak je vidět, zatím to rostlinám svědčí. Loni jsem po zimování nechal všechny rostliny kvést celou sezónu, žádné květní stvoly jsem nestříhal a nemám pocit, že by to rostliny v těchto "venkovních" podmínkách nějak vysilovalo. Následující záběry jsou pořízeny ve chvíli, kdy byly rostliny vetšinou zamrzlé v ledu na povrchu květináčů. Rostliny občas prolévám vodou (pokud to substrát dovolí - je-li velký mráz, voda na povrchu zamrzne), aby mrazem nedošlo k přeschnutí substrátu a úhynu rostlin suchem.

 
Rok a půl staré semenáče mucholapek zamrzlé v ledu...již poněkolikáté...a bez problémů...

 

 

 

 

06.01.2011 - Zimní období - tedy nejen, protože phalaenopsisy (nejen) kvetou téměř celý rok - jsou skvělým obdobím pro kvetení našich orchidejí, i když doma nemáme žádné botanické špeky, radost dělají pravidelně a stabilně...

 

 

05.01.2011 - Dnes pro změnu pohled na zimující rostliny Drosophyllum lusitanicum, jsou ve stejných mrazivých podmínkách jako špirlice, o kterých je několik informací níže, nebo mucholapky, o kterých doplním něco pro změnu v dalších dnech...

 
Rosnolisty jsou zatím v mrazivých podmínkách skleníku celkem v pohodě, jediné, co je na nich patrné je, že starší a delší listy se při mrazech začaly ohýbat směrem dolů, růstový střed je však naprosto v pohodě...

02.01.2011 - Ve skleníku pořád netopím a mám takový pocit, že topení tuto zimu asi ani nezapnu. Uvidím, zda nepřijdou ještě nějaké mrazy -20 °C, které by držely aspoň týden, potom bych o tom možná uvažoval. Prozatím se teploty ve skleníku pohybují do ca -5 °C, přes den, když je jasnější počasí, stoupají teploty k +5 °C. Pokud je zataženo, je ve skleníku přes den ca -1 až -2 °C. Teplotě ve skleníku kupodivu trošku pomohlo to, že jsem na skleník umístil na zimu izolační vrstvy z bublinkové fólie, takže když fouká, nebo napadne sníh, není studená hmota nebo mrazivý vzduch v přímém kontaktu s povrchem skleníku. Zdá se, že to mírně pomáhá.

Tak se dnes podívejme třeba na ve skleníku zimované špirlice, co s nimi dělá mráz. Letos jsem nesáhl k tomu, že jsem je téměř celé ostříhal, naopak, ostříhal jsem jen minimum láček, samozřejmě těch suchých nebo jinak poškozených.

 
Vcelku jsem si myslel, že Sarracenia psittacina jsou nejteplomilnější špirlice (vlevo 4 různé klony semenáčů, zamrzlé ve výsevní nádobě ve skleníku), vpravo chumel rostlin S. minor var. minor a S. minor var. okefenokeensis si také z mrazu nic nedělají

 
Loňské láčky špirlic přece jen pod vlivem mrazu doznávají jistých změn - prohýbají se a svěšují (u většiny špirlic, mimo Sarracenia purpurea, vydrží láčky v naprosté většině pouhou jedinou sezónu, na jaře - v létě - na podzim - vždy vyrostetrs láček nových; vlevo několik různých variet Sarracenia flava, vpravo naopak několik klonů S. leucophylla, které se s mrazem perou vcelku s klidem...

 
Vlevo kříženec Mirka Srby, kterému říkám"sloní ucho", jasně vidět, jak všechny staré láčky postupně usychají; vpravo s mrazem se v klidu peroucí S. rubra ssp. jonesii "Green Etowah"...

 

...a tady pro změnu klasický klon S. rubra ssp. jonesii (pro některé z nás Sarracenia jonesii), také ve skvělé zimní formě; vpravo potom chumel rostlin Sarracenia flava var. cuprea 

 

Leden 2010

17.01.2010 -  Sníh se pěkně drží, i když sedět v Pendolinu a sledovat, jak se hodiny vlečou na nesjízdné trati není úplně to nejsprávnější dobrodružství. No a tak šlo zimní vybavení konečně do servisu a my vyrazili na pár dní na hory. Do Karlovy Studánky. Zimní idyla jako z pohádky, jen dnes to bylo spíše jako z nějakého katastrofického filmu, vítr, mlha...psa by nevyhnal.

 
Karlova Studánka s typickou horskou, v tomto případě německou architekturou, je fajn, že široko daleko neční v městečku nic moderního...a Praděd je přece jen kousek odtud...

 
Místní kostelík nedaleko zimní fontány a pitný pavilon

 
Hudební nebo taneční pavilon

 
Místní fontána se každoročně mění v mnoho metrů vysoký, ledový "krápník", fontána stále stříká a díky mrazu tak stále dorůstá...ve dne je vidět, že jej tvoří masa ledu, v noci, při nasvícení, působí spíše "sněhovým" dojmem.

10.01.2010 - Zima je v plném proudu, a to doslova, sněhu a mrazu za poslední týden ani nemluvit a to ještě není konec, ale jaro se nezadržitelně blíží. Momentálně nemám moc času na updatování, protože zpracovávám nějaké materiály pro stránky Pinguicula.org Erica Partrata, asi celosvětově nejobsáhlejší a nejdůvěryhodnější zdroj o masožravých rostlinách tohoto rodu. Pořád odsunuji zpracování dalších, hlavně filmových, materiálů z Mexika. Navíc teď přijde na řadu doplnění dalších překladů řídečské německé předválečné kroniky, s jejímiž posledními stránkami, jak by řekl Cimrmanolog, se tak nějak vytrácí stopa německého obyvatelstva nejen v této obci... Přeložil opět můj tatínek.

Leden 2009

30.01.2009 - Fanda Malý pokračoval ve své zeměpisecké činnosti a zaslal mi další mapy výskytu. Tentokrát jde o Genlisea sp. z jižní Ameriky, Cephalotus follicularis, Dionaea muscipula, Pinguicula filifolia a Darlingtonia Californica.

24.01.2009 - Díky Fandovi Malému, světoznámému pěstiteli pindikoulí, zvláště těch mexických, se mi podařilo doplnit na stránky po roce a půl (kdy odpadl původní mapátor) množství zajímavých map rozšíření masožravých rostlin. Fanda se s vervou vrhl na genliseje (Genlisea sp.) a také opravil mapy výskytu Pinguicula sp. ANPA. Dík, ó největší! Odkazy namapy naleznete přímo na příslušných stránkách- viz výše.

18.01.2009 - Zima sice řádí téměř ukázkově, ale některým masožravkám to viditelně nevadí, jiné si pro změnu začaly všímat toho, že se již nepatrně začal prodlužovat den.

 
Díky Kamilovi se mi podařilo opětovně získat Pinguicula crenatiloba, nejmenší tučnice - letničky, které znám, nebo jsem se s nimi osobně setkal (porovnejte velikost shluků rostlin s velikostí granulí perlitu), minulá várka byla zahlušena rychle rostoucím mechem, proto jsem se toho tentokrát vyvaroval a substrát změnil (vlevo), také opětovně vykvetla Genlisea hispidula, je vidět, že po přestěhování si už plně zvykla

 
Začaly také kvést Pinguicula lusitanica, evropské letničky, které se ale snažím pěstovat celoročně, což není v příhodných podmínkách zásadním problémem, letos se snažím udržet celou populaci, narozdíl od Loňských ca 4 rostlin (vlevo), vykvetla také Pinguicula rectifolia, pěkná mexičanka (vpravo)

 
No a to, že si rostliny opravdu již na nové místo zvykly je snad nejlépe vidět na láčkovkách, kterým období stagnace při změně podmínek vždy nějakou dobu zabere, ty moje se už ale téměř všechny probraly k běžnému životu, vlevo Nepenthes sibuyanensis a vpravo jen takové malé zátiší...

09.01.2009 - Díky postřehu Honzy Flíska jsem mohl upravit a zpřesnit informace o oblastech výskytu rostlin komplexu Pinguicula sp. ANPA. 

05.01.2009 - Nejen masožravé rostliny se zdařile adaptují na nové prostředí. Také se chystají kvést nebo už kvetou naše obyčejné orchideje Phalaenopsis. Ostatně těm se dařilo i dříve a kvetly vždy minimálně dvakrát ročně. Také jsem udělal malý update na stránce Pinguicula lutea.

 

02.01.2009 - Dnes dorazila 2 DVD z Itálie, záznam přednášek z 8. EEE (European Carnivorous Plants Exhibition and Exchange). Proč za těch pár Euro nepomoci sponzorovat projekt Italské společnosti pěstitelů masožravých rostlin (AIPC).

No a pokračuji v postupném updatování jednotlivých stránek. Dnes se na pořad dne dostala mucholapka podivná (Dionaea muscipula), něco informací o pěstování a můj pokus s navozením vegetačního období u těchto rostlin v zimě.

01.01.2008 - Po silvestrovské noci přišla na řadu zdravotní procházka po Olomouckých betlémech. Pravda, počasí nebylo z nejteplejších. Příjemný severák...

 
Dnešní pohled ze zvonice Sv. Michala na zasněženou Olomouc...

Přidáno několik postřehů z pěstování láčkovice australské (Cephalous follicularis) a fotografie ze zimní kultivace.

To se člověk ani nenaděje a je tady další rok.Vůbec bych se nezlobil, kdyby ten čas letěl pomaleji.


Jak jsem avizoval už před nějakou dobou, první den nového roku jsem se dočkal konečně květu jedné z mých Pinguicula primuliflora. Nádherný květ. Tato rostlina je původem od Martina Dančáka, tudíž má i stejně zabarvený květ - fialovo - bílý.

 
Tučnice se množí různými způsoby, tady je jeden ze "samovolných" způsobů, vyrůstání nových, mladých rostlin z konců listů. Bezpečný a spolehlivý to způsob množení, typický v tomto případě pro rostliny P. primuliflora (vlevo) a P. primuliflora ´Rose´(vpravo).

 
Také květní stvoly u dvou genlisejí již dosahují již květuschopné výšky. Vlevo Genlisea repens a vpravo Genlisea hispidula.

 
I na dalších rostlinách je dobře vidět aklimatizace na změněné podmínky nového bydlení, tentokrát jim o opět trvalo čtvrt roku, než se probraly. Láčkovky začínají nabírat svou původní krásu, ale na jaře to bude ještě o chlup lepší.


Již třetím rokem se mi daří úspěšně držet "letničky" Pinguicula lusitanica v celoroční kultivaci. Nechce to moc. Stačí dostatek světla a tepla potom se dá z těchto velmi drobných rostlin těšit celoročně (vlevo). Také dvě přepíchnuté rostliny Pinguicula lutea se pěkně rozrůstají, pro jistotu mám v rezervě ještě dalších 5 semenáčů, kdyby si to chtěly ještě rozmyslet.

 
Ve vitríně se také dobře daří rostlinám Heliampora minor, jedinému druhu tohoto rodu, který mám ve sbírce (vlevo), radost mi ovšem dělá i nádherná myrmekoidní kapradina z jihovýchodní Asie - Lecanopteris curtisii (vpravo).

 
Postupně se dobře adaptující vitrína s láčkovkami, genlisejemi a tropickými a subtropickými tučnicemi

Leden 2008

21.-27.01.2008 - Čas letí jako bláznivý...řečeno slovy klasika, už jsem to asi poněkud přehnal a troškou jsem se doslovně psychicky i fyzicky přetáhl, takže mi nezbývá nic jiného, než poněkud vysadit. Zatím se to příliš nedaří, tak snad prospěje dovolená, která se nezadržitelně blíží, jen doufám, že bude nějaký sníh, abych se mohl zbavit přebytečného adrenalinu. Trošku optimismu vlilo do žil v minulých několika málo dnech slunce, které se zase jednou konečně objevilo, ale dnes už je to o několik stupňů horší, celý den prčší a prší. Kdyby aspoň padal sníh.


Zleva: sklidil jsem první dva semeníky Genlisea filiformis (v jednom 70 a ve druhém přibližně 130 semen), opravdu by asi sám od sebe nepraskl, musel jsem ho rozdrtit násilím, byl dosti pevné konzistence. Uprostřed Pinguicula lutea, která zatím stále kupodivu roste, čekám, kdy tomu bude konec a vpravo jako obvykle, další květ Pinguicula albida, je to skoro nezmar.


Dalších z mých genlisejí se žene do květu, tentokrát žlutě kvetoucí Genlisea pygmaea, uprostřed "zátiší" s láčkou Heliamphora minor a vpravo tučnice přezimující na lávovém tufu, určitě se už těší na jaro!


Láčkovky se zatím stále drží a nové láčky se objevují neustále, jen Nepenthes macfarlanei a N. burbidgeae si nějak nechtějí nechat říct, uprostřed něco hybridních Phaelenopsis a vpravo "přírodní umění" - zimní zatažená růžice Pinguicula colimensis.

14.-20.01.2008 - Nový rok letí celkem pekelně. Tři týdny jsou za námi, ani se tomu nechce věřit. A to že je neustále co dělat, je patrné i z těchto stránek, které přece jen nejsou updatovány tak často jako v minulosti. To je tak, když si člověk přibere další záležitosti, které je potřeba také nějak posunovat kupředu. Dům vesele roste, počasí tomu přeje, ovšem vidím to letos velice bledě s nějakým pořádným lyžováním o jarních prázdninách. Dnes totiž bylo v Olomouci 12 °C. Kdyby to byl člověk na podzim tušil, mohla spousta masožravek zůstat v klidu na balkoně.


Zleva pukající semeník Genlisea hispidula (otevírá se v horní části švem, který vytváří na vrcholu jakou si čepičku, vevnitř již patrná černá semena), přesto, že je semeník již částečně otevřen, semena stále pevně drží uvnitř a neuvolňovala se ani při celkem násilné manipulaci, uprostřed detail šroubovitých podzemních pastí Genlisea filiformis, tvořících jakési obrácené "Y", tyto konkrétní pasti nejsou zavrtány v substrátu, ale dostaly se z květináče do vody, která jej obklopuje, v pravo stále "gelem" potažená Genlisea aurea


Vlevo kvetoucí Pinguicula emarginata ´Zacapoaxtla´, která vykvetla více než po půl roce znovu, uprostřed dozrávající semeník Pinguicula albida, vpravo potom další klon Pinguicula emarginata (red coloured and big rosette)


Vlevo neuvěřitelně ochlupený květ rozkvétající tučnice Pinguicula ibarrae, vpravo neustále rozkvétající Pinguicula ´Tina´, uprostřed potom srovnání listů Utricularia nelumbifolia s láčkami Nepenthes sanguinea a Nepenthes × "vořech"(jak jsem začal říkat svým hybridům)


Nádherné obústí 14 cm velké láčky Nepenthes × "vořech" (vlevo), uprostřed a vpravo detail listů a skupina mladých rosnoslisů (Drosophyllum lusitanicum), kterým se sice skvěle daří, ale určitě by daly tyto rostliny přednost větší světelné intenzitě a letnění

07.-13.01.2008 - Týdny v novém roce vesele utíkají a proto, že má hlavní část volného času je zaměřena na činnost CCPS (viz záhlaví stránky), nezbývá mi momentálně tolik času pro vlastní stránky a rostliny. I když teď přes zimu se zase nic moc tak zásadního neděje. Také v zaměstnání je začátek roku poněkud hektický a jak to znám, vydrží to až do konce roku. Po třech neúspěšných pokusech a po konzultacích s kolegy na fóru MASOŽRAVÉ ROSTLINY jsem se vrhl na další opylování P. albida a vypadá to, že 4. květ se podařilo opylit, včera jsem proto stejný postup zvolil i u 5. květu. .Bohužel mne opustily dvě rostliny: Pinguicula spec. ´Köhres´× gypsicola a P. reticulata ´Aramberri´. Avšak díky Kamilu Páskovi se mi zase naopak podařilo získat dva klony P. moctezumae (klon A a klon B), rostliny z výběru typových semen. Také jsem si přivezl dva listy P. gigantea ´white flower´ a pokusím se ji namnožit. Zásadně se daří láčkovkám, ale to jsem tady již několikrát zmínil, je to dáno chladnějším zimním počasím, které jim skvěle prospívá. Mohutně se rozrůstá Utricularia nelumbifolia a mimo nadzemních prýtů ("listů") se rostlina momentálně snaží rozšiřovat ve vitríně i pomocí jakýchsi nadzemních "stolonů". Zkouším ji přinutit se rozšířit ve společnosti kapradiny Regnellidium diphyllum v hodně vodnatém substrátu s rašelinou a mechem a také v čistě vodní nádrži ve které mám květináče s genlisejemi. Voda obsahuje pouze vyluhovanou rašelinu, tak uvidíme, co to udělá. Samozřejmě mi dělají radost i genliseje. Stále čekám až dozrají semeníky Genlisea filiformis a G. hispidula. Zároveň vyhání další květní stvoly jak právě G. filiformis, ale také G. lobata × violacea (dokonce několik květních stvolů), G. lobata, G. pygmaea a G. repens. Mimo veselých chvil s rostlinami se mi podařilo dnes také odhalit potvory mšice na hibernakulu Pinguicula leptoceras, zvolil jsem mechanický způsob odstranění a karanténu, protože prozatím jsem je našel pouze na jednom hibernakulu ze tří a uvidíme, zda se je podaří odstranit touto mírnější cestou. Jinak nastoupí chemie. No a jako taková tečka, dům roste...


P. albida: semeník, vytvářející se na 4. opylovaném květu, detail celé rostliny (semeník a 5. květ) a vpravo sklánějící se květ v pozdním odpoledni, na noc se navíc ještě téměř zcela uzavírá


Zleva semeníky Genlisea hispidula, G. filiformis a Pinguicula crenatiloba (při velikosti dospělých rostlin do 0,5 cm jsou tyto rostliny květuschopné, samosprašné, spontánně vytváří semena, jen s nimi mám problém se k těmto semenům dostat - vystihnout zralost semeníku a dobu otevření, zajímalo by mne ještě, jakým způsobem se semena ze semeníku dostávají, po puknutí, kdy horní strana semeníku odpadne, nenacházím v semenících více než 2-5 semen, zbytek je již někde na substrátu)


Zleva, srovnání velikosti dospělých a kvetoucích Pinguicula crenatiloba s korunovou mincí (v pravém dolním rohu fotografie je cca 7 nahloučených rostlin!!!), P. lutea - prozatím se uchytila a uvidíme, jak dalece je platné to, že tato rostlina nesnáší přesazení (při poškození kořenů chytá hnilobu, která postupně rostlinu pomalu zahubí), takže zatím je to drama, vpravo potom dobře se uchytivší P. primuliflora ´Rose´ (těmto rostlinám velice vyhovují teploty kolem 25 °C, vysoká vzdušná vlhkost, občasně zaplavený substrát a rosení, stejně je tomu i přírodní formy této rostliny, klasické P. primuliflora)


Vlevo mšicemi napadené hibernakulum Pinguicula leptoceras, uprostřed momentálně největší láčka Nepenthes glabrata (5 cm) no a vpravo momentální stav výstavby haciendy v oblasti ´El Chico´.

01.-06.01.2008 - Tento týden jsem se vzpamatovával po 14 denní dovolené a zkoušel, jak moc mi mùže ublížit práce. Vypadá to, že nijak zásadnì. Jinak jsem volný èas vìnoval zcela nové spoleènosti CCPS o. s. a koneènì nìjaké rozumné smysluplné práci i pro ostatní. Co se rostlin týká, pøes zimu toho opravdu není celkem moc co ukazovat. Masožravky vìtšinou odpoèívají, nìkteré více, nìkteré ménì no a já jinak èekám na to, až se zaène výraznìji prodlužovat den, protože se opìt ty potvory kousavé probudí.


Alespoň několik fotografií zimujících rostlin: zlevaCephalotus follicularis, fylodia u jedné ze Sarracenia oreophila a Sarracenia psittacina


Mexické tučnice si většinou zalezly do svých "děr" a zimních růžic, zleva: Pinguicula crassifolia, P. heterophylla a P. medusina


P. gypsicola a P. macrophyla (ta je mou obzvláště oblíbenou, jednak má velice zajímavou, temně zelenou, do černa přecházející a tuhou zimní růžici a v létě pouze 2-3 listy!) a vpravo ukázka toho, že ne všem tučnicím se chce spát - P. ibarrae, průměr pořád téměř 15 cm a jeden květ za druhým.

  
I malé Darlingtonia californica pěkně na chodbě "mrznou", uprostřed skvěle rostoucí Utricularia nelumbifolia (průměr největšího nadzemního prýtu je nyní něco přes 5 cm) a vpravo Heliamphora minor, také přežívající mé drsné podmínky


Další pokusné rostliny, můj první výsev Drosophyllum lusitanicum roste i při ca 5-7 °C na chodbě, uprostřed další láčka Nepenthes sanguinea a vpravo po dlouhé době první láčka Nepenthes sybuyanensis

Leden 2007

27.01.2007 - Po týdnu stráveném na cestách, úterní noci strávené ve sněhu na D1, středečním večeru stráveném na super setkání s lidmi kolem masožravek nejen z Darwiniany, jsem se dostal opět jednou k doplnění dalších informací o rostlinách - tentokrát o zimní kultivaci tučnic v sekci "Pinguicula - info".


24.01.2007
- Uskutečnilo se první "hromadné" setkání pěstitelů masožravek v Olomouci ale nejen z Olomouce. Sešli jsme se ve složení moje maličkost, Fanda Malý, Zdeněk Nedvědický, Martin Faměra a Ema Johanidesová. Bylo to skvělé, došlo také na předání několika rostlin a dohodli jsme se, že jednou za čas podobné setkání zopakujeme. Zároveň jsme začali plánovat jarní návštěvu u Kamila Páska pro doplnění našich sbírek dalšími rostlinami.


21.01.2007
- Přesně po měsíci od výsevu se objevil první klíček a to Drosera anglica. Ostatní semena se prozatím tváří nezúčastněně.

20.01.2007
- Včera jsem dokončil elektronický evidenční soubor tučnic s mnoha sběrnými informacemi, pěstitelskými postupy, informacemi o přírodních podmínkách, fotografiemi atd. Dal mi pěkně zabrat, ale mám ho zdárně za sebou. Zároveň jsem včera doplňoval první informace o pěstovaných tučnicích, které budu dlouhodobě sledovat.
Naopak dnes jsem vysel pro změnu semena Pinguicula lusitanica a Pinguicula corsica, viz včerejší zpráva.
Také začnu připravovat další evidenční soubor, tentokrát o sarraceniích.

19.01.2007
- Dnes dorazila objednaná semena od MuDr.Lišky - Pinguicula lusitanica (Sierra de Valongo, Portugalsko) a jako dárek Pinguicula corsica (Monte Cinto, Korsika) a dalších hibernakul Pinguicula bohemica. Také jsem zase jednou překontroloval semenáčky Darlingtonia californica, původem ze semen z časopisu Trifid. Ta která jsem stratifikoval mají stálý náskok před těmi ihned vysetými, trošičku se projevuje nedostatek světla (byť jsou umístěny na západním parapetu) a poněkud vytahují. Jinak jsou ale naprosto zdravé a prospívají. Také Heliamphora minor, zdá se, přežila to nejhorší a to přesazení, změnu prostředí a adaptaci.


Zleva: zásilka semen a hibernakul, Darlingtonia californica, Heliamphora minor

17.01.2007
- Zase jsem jednou mrknul na láčkovky, jak se jim daří po mých drsných zásazích a použití chemických vražedných prostředků proti hmyzu. Narozdíl od bublinatek, které se s použitím velkých dávek Agrionu Delta vyrovnávaly dosti neochotně (U. calicyfida přišla o všechny listy, přesto vyhnala květní stvol a U. nelumbifolia pro změnu přišla jen o velké listy, ovšem množství dalších nerozvitých asimilačních prýtů raší bez problémů dál), láčkovky přežily celkem bez problémů, jen hybridní holanďanky přišly o polovinu láček. Ovšem jinak to vypadá, že to s nimi nijak výrazně nezahýbalo, důkazem jsou nově se tvořící láčky u většiny mých rostlin, případně bez problémů rostoucí dvě nové malé rostlinky od Borneo Exotics.


Zleva: Nepenthes sanguinea, Nepenthes x hybrid, Nepenthes lowii


Zleva: Nepenthes macfarlanei a Nepenthes burbidgeae

17.01.2007 - Tak se mořím už několik dnů bez přestávky s elektronickou evidencí masožravých rostlin a včera mi zkolaboval doposud připravený soubor, je to skvělé, naprostý debakl a deprese. Musel jsem se vrátit k předcházející zálohované verzi, kde chyběly poslední úpravy za cca 2 dny = více než 200 změn!!!

12.01.2007
- Fanda měl velice plodný týden, na víkend mi přinesl posbírané a svázané veškeré informace o tučnicích z časopisů o masožravých rostlinách (Trifid, APMR...) Vše pěkně pohromadě s indexem. Také mi přinesl CD plné informací o tučnicích.


10.01.2007
- Opět mě navštívil Fanda Malý a tentokrát mi přinesl hybridní mexickou tučnici Pinguicula moranensis x emarginata. Další radost přes zimu, kdy si nemůžu ani zalyžovat!


08.01.2007 - Pokročil jsem v přípravě přehledu všech tučnic a navíc jsem na Fandovu připomínku změnil část struktury souboru a upravil ho tak pro přehled pěstitelských informací o konkrétních rostlinách, které máme ve sbírkách a které budeme do budoucna dozajista doplňovat. Momentálně soubor obsahuje přehled mně známých druhů tučnic, zařazení do rodů, podrodů a skupin, informace o přírodních lokalitách a podmínkách vegetace. V další části je potom "encyklopedická pěstitelská" část věnující se popisu tvaru růžic, listů, květů, délky kvetení, opylování, semen. To vše je doprovázeno fotografiemi. Bude to však ještě dlouhá práce.

05.01.2007 - Dnes jsem utíkal koupit heřmánkovou tinkturu - Chamomilla IVAX, abych ji použil k přípravě postřiku bílé plísně, která začala ohrožovat mé výsevy z prosince. Tinktura se dá běžně koupit v lékárně a normálně slouží protizánětlivě a protibakteriálně.


04.01.2007
- Nový rok ještě nestačil ani pořádně začít a už se dějí nové věci:
- dávám dohromady přehled všech druhů tučnic s krátkým popisem a informacemi prostředí, kde se vyskytují
- utíkal jsem zakoupit heřmánkovou tinkturu a hned jsem jí ošetřil své výsevy
- dnes mě navštívil opět Fanda Malý a společně jsme dumali nad jeho tučnicí/hybridem, ale nepřišli jsme na její rodiče
- Fanda mi ale mimo jiné udělal radost také tím, že mi dnes donesl semena Pinguicula lusitanica a tak jsem je okamžitě ošetřil a vysel, to zase bude legrace

 

Welcome

Recent Photos

Recent Videos

721 views - 0 comments

Recent Forum Posts

No recent posts

Oops! This site has expired.

If you are the site owner, please renew your premium subscription or contact support.