Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner
Masožravky, historie, zájmy, foto
Taxonomické zařazení rodu
| Říše | Plantae | rostliny |
| Oddělení | Magnoliophyta | krytosemenné |
| Třída | Magnoliopsida | dvouděložné |
| Řád | Caryophyllales | hvozdíkotvaré |
| Čeleď | Drosophyllaceae | rosnolistovité |
| Rod | Drosophyllum | rosnolist |
| Drosophyllum lusitanicum |
Rosnolist lusitánský (rostliny z výsevu, semena získána od Zdeňka Aksamita, 07-2007)
- Jediný druh daného rodu
- Původem rostlina sahající svou existencí daleko do pravěku
- Zvláštně aromatické listy, keříčkovitý vzrůst, několikaletá rostlina, samosprašná s dřevitým stonkem
- Rostlina nepatří k těm jednoduše pěstovatelným, nelze ji doporučit začátečníkům, náchylná na přemokření a dlouhodobé vysušení, stejně jako na nedostatek světla například v zimním období
- Rostlina je schopna přečkat i nízké mrazy
Rostlina keříčkovitého tvaru dorůstající výšky kolem 40 cm, někdy však i přes jeden metr (potom bývá poléhavá) vyskytující se ponejvíce na území Portugalska (odtud lusitánský, Lusitánie = Portugalsko), ve Španělsku v okolí Gibraltaru a na malém území severního Maroka.
Roste v podstatě od úrovně mořské hladiny až do výšky přibližně 1300 m. n. m. Vykytuje se na převážně nevápencových horninách nebo půdách i když právě v severní Africe jsou to právě vápencové oblasti, kde se vyskytuje. Na těchto územích panují přes léto velká vedra a sucho, rostliny jsou na přímém slunci. Zároveň však od Atlantiku přichází zvláště v noci a nebo v zimním období voda ve formě sražených mlh nebo nízkých mraků. Rosnolist tak mnohdy čerpá zálivkovou vodu právě ze vzdušné vlhkosti vznikající důsledkem rozdílů denních a nočních teplot, přičemž kořenový systém rostliny zůstává ve vysušeném substrátu.
Spodní část stonku dřevnatí, horní, olistěná má bylinnou formu. Listy mají délku až 20 cm a jsou hustě pokryty dvěma typy žláz. Jedny jsou lapací a druhé, přisedlé, jsou trávicí. Rosnolist je úspěšným lovcem hmyzu. Mezi masožravými rostlinami jeden z nejúspěšnějších.
Květy jsou žluté, rosnolist kvete obvykle v rozmezí březen až květen a to většinou od druhého roku života. Květy jsou samosprašné a veliké přibližně 2,5 - 4 cm. Semena dozrávají velice rychle a v přírodě klíčí většinou v zimní období (prosinec až únor) díky vlhkosti, která v tomto období na nalezištích panuje.
Je to krátkověká rostlina, která má neobnovitelný (těžce obnovitelný?) kořenový systém a z tohoto důvodu její přesazování vede k úhynu. Přesazovat se dají jen velmi malé semenáče a to včetně půdního balu.
Rostlinu je nejlepší získat přímo výsevem a vlastním dopěstováním k dospělým jedincům a nebo zakoupit či získat u pěstitelů, jako dospělou rostlinu, ale nikdy ji následně již nepřesazovat.
Půda by měla být výrazně písčitá (rašelina : křemičitý písek v poměru 1 : 1 až 1 : 2). Zálivka spodní, málo četná/občasná. Rosnolist si o zálivku řekne svým listy, které v případě výrazného nedostatku vody začínají povadat a svěšovat se. Po dodání zálivky se rostlina rychle zformuje zpět.
Rostlina vyžaduje velké množství světla, je vhodná k letnění a nevadí jí ani přímý sluneční úpal. Je dokonce schopna přežít i mírné mrazy.
Pro pěstování se doporučuje použít systém dvojkvětináče se spodní zálivkou. V jednom květináči je základní substrát, viz výše, s rostlinami či výsevem, v jeho spodní části je dostatečná drenáž a případně rašeliníkový knot, který je zaveden do většího květináče, který může být vyplněn stejným substrátem, živým rašeliníkem, kamennou drtí, keramzitem apod. Květináče se vloží do podmisky, ve které je voda, sahající však maximálně do úrovně drenáže menšího vloženého květináče. Květináče by měly být z pálené hlíny a neglazované, aby se zajistilo postupné vzlínání malého množství vody směrem k rostlinám. Rosnolisty tak mají permanentní zálivku a přitom nedochází k přemokření, které může být pro rostliny kritické. Více o výsevech a pěstování rosnolistu naleznete ZDE.
Fotografie dospělých rostlin byly pořízeny ve sklenících UP Olomouc díky Martinu Dančákovi
Rosnolist v přirozeném prostředí
Díky Honzovi Flískovi se mi podařilo získat fotografie přírodních lokalit rosnolistu a také rostlin samotných ve Španělsku, ale také v Portugalsku. Španělské rostliny rostou povětšinou na pískovcových podkladech s velmi malým množstvím substrátu. Přesto jsou rostliny mohutnější nežli rostliny portugalské, které vegetují na o něco "bohatějších" půdách a v ne tak drsných podmínkách, ale také v konkurenci další vegetace, která jim nejspíše ubírá prostor pro zmohutnění. Španělské rostliny tvoří naopak mnohdy téměř "osamělou" vegetaci na vyschlých svazích. Rosnolist přežívá velice dobře ve velmi suchém prostředí, vodu mnohdy získává kondenzací mlh, stoupajících z moře a hnaných na pobřežní horské hřbety větrem. Rostliny vydrží i mrazivé prostředí (udává se až -8 °C), mnohdy přes zimu ukryté i pod sněhovou pokrývkou. Přes léto jsou rostliny naopak vystaveny vysokým teplotám, podle informací od Honzy zjistili při své cestě při měření teploty 2 cm pod povrchem substrátu teplotu +42 °C.
Podle informací a fotografií Honzy Flíska není pravda, že by měly rostliny problém růst pohromadě ve shlucích, jako se traduje a dodržuje i při pěstování v kultuře. Zvláště ve Španělsku jsou populace rosnolistu mnohdy tvořeny i těmito shluky. Naopak v Portugalsku rostou povětšinou soliterně roztroušeny v porostech. Rosnolist neroste na vápencových podkladech.
pro zvětšení snímků na ně klikněte
1 
2 
3 
1. Alcornocales, Španelsko, 100 m. n. m.
2. Alcornocales, Španělsko, 700 m. n. m.
3. Alcornocales, Španělsko, 530 m. n. m.
4 
5 
6 
4. Alcornocales, Španělsko, 400 m. n. m.
5. Ericeira, Portugalsko, 100 m. n. m.
6. Aveiro, Portugalsko
7 
8 
9 
7. Aveiro, Portugalsko, rosnolist na eukalyptové plantáži
8. Porto, Portugalsko, 250 m. n. m., nejsevernější výskyt Drosophyllum lusitanicum
9. Alcornocales, Španělsko, 100 m. n. m.
10
11
12
10. Alcornocales, Španělsko, 530 m. n. m., kvetoucí rostlina
11. Alcornocales, Španělsko, 530 m. n. m., rostliny rostoucí ve shlucích
12. Porto, Portugalsko, 250 m. n. m., rostliny v bohaté okolní vegetaci
13
13. Porto, Portugalsko, 250 m. n. m., rostliny ve vegetaci
Foto Copyright © Jan Flísek (http://jflisek.carni planta.com/)