Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner
Masožravky, historie, zájmy, foto
Výsev
Semena rosnolistu - černá, matná semena, velká kolem 2,5 mm, hruškovitého tvaru, rýhovaná na povrchu, vznikají při samosprášení (možná je ale i cizosprašnost) žlutých květů a dozrávají velice rychle, přibližně během jednoho měsíce v semeníku / tobolce.
Semena je nutno k výsevu připravit tak, aby byla schopná dobře a rychle vyklíčit. Nejlepším způsobem je skarifikace.
Semena D. lusitanicum - skutečná velikost a zvětšená
Skarifikace - je mechanické rozrušení povrchu, v tomto případě semen nějakým nástrojem nebo pomůckou (žiletka, nůž, smirkový papír).
Příprava k výsevu - pro změknutí povrchu semene je vhodné semena namočit na nějakou dobu do vody, uvádí se minimálně na jeden den, já však na semena většinou zapomínám a tudíž jsem je nechal v lednici ve vodě, chladu a tmě několik týdnů. Po vytažení semen z vody je nutno seříznout vhodným nástrojem povrch semene tak, nejlépe na jeho špičaté části, aby se objevila jeho vnitřní, zelená část - endosperm.
Semena je možno také ponořit do roztoku kyseliny giberelové, která je stimulátorem klíčení, případně je možno semena bez smáčení zbrousit jemně smirkovým papírem.
Díky takovéto úpravě potom semena reagují velice rychle při styku s vodou a klíčí.
Umístění semen do vodní lázně a viditelná seříznutá špička semena
Výsev - semena je možno vysévat jak na povrch substrátu, do malých vyhloubených důlků, které se postupně při růstu semenáčů zahrnují substrátem, nebo je možno je zahrnou přímo. Mám vyzkoušeno, že semena světlo ke klíčení nepotřebují. Semena vysejeme do substrátu s velkým obsahem písku. Písek může bez problémů tvořit více než polovinu substrátu. Upravená semena z dobrého (klíčivého nebo čerstvého) zdroje počínají klíčit již za několik dnů nebo týdnů. Mám vlastní zkušenost v rozmezí 7-10 dnů. Na druhou stranu část semen může také vyklíčit až po několika měsících, tudíž vás semenáče mohou překvapit ještě dávno poté, co je považujete za neklíčivé. Semenáče vyráží rychle a během cca dvou týdnů mohou dosáhnout velikosti kolem 4 centimetrů. Vůbec tyto mladé rostlinky vyrážejí s velikou vitalitou a rychlostí, což je nejspíše dáno adaptací na nepříznivé podmínky na místech přirozeného výskytu těchto rostlin. Bohužel výsevy mají vysokou úmrtnost, uvádí se, že 30-40% semenáčů uhyne během prvních dvou měsíců a do dospělosti se někdy podaří dopěstovat i méně než 30% z původního počtu semenáčů.
Semenáč starý přibližně 2-3 dny (vlevo) a přibližně za týden (vpravo)
Výsev jsem prováděl přímo do květináče o průměru 22 cm vzhledem k tomu, že rostliny není možno později vůbec přesazovat kvůli neobnovitelnému kořenovému systému. Myslete proto na to, že pokud vyséváte semena do menších nádob, je nutno rostliny přesadit co nejrychleji po vyklíčení do velkého květináče (většinou při velikosti právě kolem 4 cm, nutno však i v této chvíli s celým balem substrátu a s přihlédnutím k nepoškození kořenů). Ve větším květináči by měly být maximálně 2-3 rostliny, vzhledem k tomu, že rosnolist dorůstá relativně velkých rozměrů i v kultuře, i když nikdy nedosahuje velikosti z volné přírody. Jednotlivé rostliny potom mohou sloužit vzájemně jako jistá opora v dospělosti.
Semena rosnolistu - černá, matná semena, velká kolem 2,5 mm, hruškovitého tvaru, rýhovaná na povrchu, vznikají při samosprášení (možná je ale i cizosprašnost) žlutých květů a dozrávají velice rychle, přibližně během jednoho měsíce v semeníku / tobolce.
Semena je nutno k výsevu připravit tak, aby byla schopná dobře a rychle vyklíčit. Nejlepším způsobem je skarifikace.
Semena D. lusitanicum - skutečná velikost a zvětšená
Skarifikace - je mechanické rozrušení povrchu, v tomto případě semen nějakým nástrojem nebo pomůckou (žiletka, nůž, smirkový papír).
Příprava k výsevu - pro změknutí povrchu semene je vhodné semena namočit na nějakou dobu do vody, uvádí se minimálně na jeden den, já však na semena většinou zapomínám a tudíž jsem je nechal v lednici ve vodě, chladu a tmě několik týdnů. Po vytažení semen z vody je nutno seříznout vhodným nástrojem povrch semene tak, nejlépe na jeho špičaté části, aby se objevila jeho vnitřní, zelená část - endosperm.
Semena je možno také ponořit do roztoku kyseliny giberelové, která je stimulátorem klíčení, případně je možno semena bez smáčení zbrousit jemně smirkovým papírem.
Díky takovéto úpravě potom semena reagují velice rychle při styku s vodou a klíčí.
Umístění semen do vodní lázně a viditelná seříznutá špička semena
Výsev - semena je možno vysévat jak na povrch substrátu, do malých vyhloubených důlků, které se postupně při růstu semenáčů zahrnují substrátem, nebo je možno je zahrnou přímo. Mám vyzkoušeno, že semena světlo ke klíčení nepotřebují. Semena vysejeme do substrátu s velkým obsahem písku. Písek může bez problémů tvořit více než polovinu substrátu. Upravená semena z dobrého (klíčivého nebo čerstvého) zdroje počínají klíčit již za několik dnů nebo týdnů. Mám vlastní zkušenost v rozmezí 7-10 dnů. Na druhou stranu část semen může také vyklíčit až po několika měsících, tudíž vás semenáče mohou překvapit ještě dávno poté, co je považujete za neklíčivé. Semenáče vyráží rychle a během cca dvou týdnů mohou dosáhnout velikosti kolem 4 centimetrů. Vůbec tyto mladé rostlinky vyrážejí s velikou vitalitou a rychlostí, což je nejspíše dáno adaptací na nepříznivé podmínky na místech přirozeného výskytu těchto rostlin. Bohužel výsevy mají vysokou úmrtnost, uvádí se, že 30-40% semenáčů uhyne během prvních dvou měsíců a do dospělosti se někdy podaří dopěstovat i méně než 30% z původního počtu semenáčů.
Semenáč starý přibližně 2-3 dny (vlevo) a přibližně za týden (vpravo)
Výsev jsem prováděl přímo do květináče o průměru 22 cm vzhledem k tomu, že rostliny není možno později vůbec přesazovat kvůli neobnovitelnému kořenovému systému. Myslete proto na to, že pokud vyséváte semena do menších nádob, je nutno rostliny přesadit co nejrychleji po vyklíčení do velkého květináče (většinou při velikosti právě kolem 4 cm, nutno však i v této chvíli s celým balem substrátu a s přihlédnutím k nepoškození kořenů). Ve větším květináči by měly být maximálně 2-3 rostliny, vzhledem k tomu, že rosnolist dorůstá relativně velkých rozměrů i v kultuře, i když nikdy nedosahuje velikosti z volné přírody. Jednotlivé rostliny potom mohou sloužit vzájemně jako jistá opora v dospělosti.
Dvojkvětináč pro pěstování rosnolistu
Pro pěstování rosnolistu se jako jedna z nejvhodnějších metod jeví použití systému dvou květináčů zapuštěných do sebe a postavených v podmisce s vodou. Obrazový návod na sestavení pěstební nádoby pro rosnolist je pro názornost umístěn níže na této stránce.
Do většího květináče jsem na dno umístil dobrou drenáž z drobnějšího kamenného štěrku, zatímco na dno menšího květináče jsem položil rašeliník, který jsem také protáhl otvorem ve dně květináče, čímž vznikla jakýsi "knot" k pomalému nasávání vody.
Menší, vnitřní květináč má průměr 22 cm, větší květináč, do kterého se následně menší zapustil má průměr 25 cm. Již v této chvíli je možno do sebe květináče umístit a doplňovat substrát a nebo výplň mezi stěny obou květináčů.
Substrát jsem namíchal z jemného křemičitého, bílého písku a malého množství rašeliny. Obrázek si můžete udělat podle fotografií nahoře, jaké množství substrátu v menším květináči tvoří písek a jaký rašelina. Odhadem je poměr ve prospěch písku přibližně 2 : 1, možná i o něco více.
Pro pěstování rosnolistu se jako jedna z nejvhodnějších metod jeví použití systému dvou květináčů zapuštěných do sebe a postavených v podmisce s vodou. Obrazový návod na sestavení pěstební nádoby pro rosnolist je pro názornost umístěn níže na této stránce.
Do většího květináče jsem na dno umístil dobrou drenáž z drobnějšího kamenného štěrku, zatímco na dno menšího květináče jsem položil rašeliník, který jsem také protáhl otvorem ve dně květináče, čímž vznikla jakýsi "knot" k pomalému nasávání vody.
Menší, vnitřní květináč má průměr 22 cm, větší květináč, do kterého se následně menší zapustil má průměr 25 cm. Již v této chvíli je možno do sebe květináče umístit a doplňovat substrát a nebo výplň mezi stěny obou květináčů.
Substrát jsem namíchal z jemného křemičitého, bílého písku a malého množství rašeliny. Obrázek si můžete udělat podle fotografií nahoře, jaké množství substrátu v menším květináči tvoří písek a jaký rašelina. Odhadem je poměr ve prospěch písku přibližně 2 : 1, možná i o něco více.
Menší květináč, umístěný ve větším, jsem nejdříve obsypal vrstvou stejného křemičitého písku, jaký jsem použil do substrátu (samozřejmě jsem ho nasypal na již zmiňovanou vrstvu štěrkové drenáže) a následně jsem dosypal až po horní úroveň většího květináče keramzitem. Celý dvojkvětináč jsem následně umístil umělohmotné "podmisky"/umělohmotné nádoby určené pro velké květináče. Před výsevem jsem nejdříve provlhčil celý substrát, do povrchu udělal malé otvory o hloubce cca 1,5 cm a do nich umístil připravená semena vždy po dvou. Ta jsem následně zahrnul substrátem. Voda v podmisce nejdříve sahala přibližně do úrovně dna vnitřního květináče, následně jsem přešel ale na zálivku jiným způsobem. Vodu nalévám vždy po několika dnech, ve chvíli, kdy už v podmisce žádná není a to přes keramzitovou výplň mezi květináči. Navlhčí se tak stěny pálených nádob, keramzit, písek a štěrková drenáž a vlhkost proniká přes větší plochu květináčů. Postupuji tímto způsobem proto, že velikost květináčů se mi zdá značná na jen typicky spodní způsob zálivky. Substrát si udržuje určitou nízkou míru vlhkosti. Rostliny jsou umístěny na balkoně na JV straně.
Několik poznámek ke kultivaci
- Rosnolist rozhodně není tak přecitlivělá rostlina, jak se o ní všeobecně soudí, jsou snad jediné dvě věci, které vám mohou slibně rozjíždějící se růst radikálně překazit a ukončit:
- Přesazování rostlin, poškození kořenového systému a uhynutí rostliny
- Nadbytek zálivky v substrátu, která způsobí uhnívání kořenového systému a následně smrt celé rostliny
- Rosnolist je v podstatě heliofyt, rostlina, která roste na přímém slunci a vydrží opravdu vysoké teploty, nebojte se ji kultivovat celoročně venku a dopřejte ji tolik světla, kolik jen je možné
- Nedostatek světla může být problémem v zimním období, pokud nedopřejete rostlinám dostatečně nízké teploty a tudíž se tyto snaží růst, jsou potom vytáhlé a poléhavé
- Rosnolist vydrží i mrazy do nějakých cca -8 °C, proto není úplně nutné zazimovávat ho ve vnitřních prostorách, pokud ho pěstujete venku celoročně, stačí ho např. překrýt netkanou textilií, chvojím a následně sněhem, pokud tedy u nás vůbec napadne, rosnolist nemusí vydržet holomrazy s teplotou nižší nežli -10 °C
- Pamatujte si, že rostlině více uškodí nadbytek zálivky nežli to, že ji necháte nějakou dobu na suchu!
- Navzdory informacím, které se mezi pěstitelskou veřejností šíží, mají semena rosnolistu (jsou-li čerstvá), vysokou klíčivost a klíčí i bez "podpůrných" vychytávek...
- ...na druhou stranu se dá klíčivosti pomoci (a to i u starších semen) nejen použitím kyseliny giberelové, seříznutím osemení žiletkou nebo jiným ostrým nástrojem, případně imitací požáru (dejte semena do květináče a spalte na nich třeba papírový kapesníček nebo kousek uschlé trávy)...
- Kultivujte venku, používejte substrát s převahou písku nebo kamenné drti, dopřejte jim co nejvíce světla, nepřesazujte, nenechávejte je v mokrém substrátu a co nejméně si jich všímejte = zaručený úspěch při pěstování!