Masožravé rostliny (nejen) - Radek Kastner

Výsev Darlingtonia californica

Èlenové Darwiniany si jistì dobøe pamatují, že v prosincovém èísle Trifida v roce 2005, obdržel každý èlen Darwiniany i 10 semen Darlingtonia californica, které èlenùm vìnoval Mirek Srba. Vzhledem k tomu, že u mého Trifidu semínka pøiložena nebyla, dostal jsem je dodateènì od Michala Rubeše poštou. Semen nakonec došlo 11. Vzhledem k tomu, že má zatímní úspìšnost u výsevù nebyla pøíliš veliká, pøedpokládal jsem obdobný "úspìch" i tentokrát. 

 
Velikost a tvar semen Darlingtonia californica v porovnání s hlavièkou zápalky a hrudkou perlitu

07.01.2006 nastal ten slavný den, nikoliv zavedení elektrického proudu, ale pokusu o výsev. Peèlivì jsem si proèetl jak sloupek Mirka Srby v Trifidu 4/2005, tak i v nìkolika publikacích a snažil se dozvìdìt nìco víc o rozmnožování a zpùsobu výsevu tìchto rostlin. Bohužel musím konstatovat, že na toto téma se toho nikde pøíliš nepíše. Pùvodnì bylo mým zámìrem vysít semena na povrch smìsi tvoøené rašelinou, perlitem a køemièitým pískem v pomìru 2 : 1 : 1. Nakonec jsem zvolil trošku jiný zpùsob, kombinující mùj pùvodní zámìr s vìtou Mirka Srby, že nejlépe je vysít Darlingtonie na povrch jemnì nasekaného rašeliníku.

 
Oznaèení semen, abych je pozdìji v rašeliníku našel (vlevo), semeno na poèátku klíèení

Nejdøíve jsem jako pøípravu prohnal rašelinnou smìs horkovzdušnou troubou a mikrovlnkou pro znièení pøípadných zárodkù plísní nebo jiných protivných škùdcù. Pøipravil jsem si dva plastové kvìtináèky o prùmìru 7cm, valounky na drenáž, živý rašeliník a vodu na zálivku. Co se týká vody, používám vìtšinou pøes zimu destilovanou, ale v tomto pøípadì jsem použil pøevaøenou vodu z vodovodního øadu, kde jsem pomocí malého množství octa a uvedením do varu neutralizoval vápennou složku. S tímto zpùsobem pøípravy zálivkové vody mám nìkolikaleté zkušenosti a nesetkal jsem se u rostlin s jediným problémem zpùsobeným touto formou zálivky. Na dno kvìtináèkù jsem umístil nìkolik bílých valounkù jako drenáž (k dostání v kterýchkoliv hobby marketech nebo akvarijních èi terarijních potøebách). Následnì jsem naplnil kvìtináèe jednak smìsí rašeliny, perlitu a køemièitého písku, ale zároveò jsem pøidával vrstvy živého rašeliníku. Jako vrchní vrstvu jsem použil opìtovnì živý rašeliník, který jsem ovšem nadrobno  nasekal (vrstva cca 2-3mm). Pro lepší orientaci pøi pozdìjším „hledání“ semen a sledování jejich klíèení a vývoje jsem oznaèil povrch rašeliníku hrudkami perlitu poètem odpovídajícím poètu semen a jejich umístìní v daném kvìtináèi. Pøi výsevu jsem jednotlivá semena lehce zatlaèil do povrchu rašeliníku.

 
Poèáteèní umístìní výsevu (vlevo) a klíèek s dìložními lístky

Na závìr jsem kvìtináèky umístil do prùhledné umìlohmotné krabièky, vodní hladina cca 1,5 cm, a stejnou krabièkou jsem výsev i pøikryl. Vše proto, aby v dobì možného klíèení bylo udržováno stejné mikroklima s vyšší vzdušnou vlhkostí, cca 85% RVV. Celý výsev jsem následnì umístil na východní parapet, kde se (leden) pohybuje teplota kolem 13 °C - 15 °C. 30.01.2006 jsem pøesunul výsev z východního parapetu na západní a umístil ho do skleníèku. Na západním parapetu se však teplota pohybuje také pouze kolem 15 °C na konci ledna. Snažím se tak umìle navodit postupné zvyšování teplot tak, aby semena zaèala pøípadnì reagovat a klíèit. 09.02.2006 jsem si všiml nejdøíve prvních dvou klíèkù, jeden z nich už byl vìtší, což znamená, že musel vyklíèit o nìco døív, ale po dùkladné kontrole byly klíèky celkem 4. Z toho vyplývá, že prvotní umístìní výsevu na cca 3 týdny do nižších teplot v rozmezí 13-15°C a tudíž jakási pseudostratifikace mimo lednici nemìla pražádný vliv na zpomalení klíèení a tyto 4 klíèky vyrazily v podstatì témìø pøesnì za mìsíc od výsevu. 05.03.2006 - k tomuto datu vyklíèilo již 8 semen z 11 (což je cca 73% a jak se pozdìji ukázalo, byl to koneèný stav). Prozatím pouze s dìložními lístky. Pøi kontrole jsem také zjistil, že se teplota na západním parapetu neustále pohybuje kolem 15 °C a to pøedevším díky letošní dlouhé zimì. Žádný problém s plísní. Jediný problém nastal s nasekaným rašeliníkem, protože se nìkteré jeho kousky zaèaly probírat k životu a rùst. Musel jsem je tedy zastøihnout a zkrátit. Øekl jsem si také, že není potøeba rostliny jakkoliv rozmazlovat a 22.04.2006 jsem je šoupnul s dalšími masožravkami na balkon. Rostlinky úspìšnì bojovaly s chladným jarem, parným èervencem a studeným srpnem, výkyvy teplot jim viditelnì nevadily a vesele rostly dál. Parné vedro pøežily v klidu, dle mého názoru i proto, že jsou zapìstované do rašeliníku, ten zvyšuje odpar vody a ochlazuje okolí rostlin. Bohužel pøi jednom zkracování rašeliníku nùžkami (roste totiž daleko rychleji než semenáèe Darlingtonií) se mi podaøilo jeden semenáè ustøihnout a znièit. 2.10.2006 jsem potom darlingtonie „uklidil“ z balkonu na pøezimování domù. Nebylo to ani tak kvùli venkovní teplotì, jako spíš kvùli tomu, aby si rostliny zvykly v bytì a pozdìjší pøesun pro nì nebyl tak velký teplotní šok.

 
Semenáèe s juvenilními láèkami (vlevo) a tytéž semenáèe pùl roku po vyklíèení

Takže musím konstatovat, že výsev Darlingtonií není z mého pohledu pøíliš nároèná vìc a to jak z pohledu klíèivosti, tak z pohledu udržení semenáèù pøi životì, pokud jsou splnìny alespoò nìkteré drobné požadavky rostlin (vlhkost, teplota, svìtlo), ale rostliny snášejí i celkem velké výkyvy jednotlivých podmínek.