Pokud chcete být informováni pokaždé, když přidám nový článek na můj web, pošlete mi mail na
neuveritelnaodhaleni@centrum.czDo předmětu zprávy napište "Novinky". Jakmile se tu objeví něco nového, dám vám vědět.
Novinky
Poslední aktualizace stránek: 06.11.200906.11.2009
Přidán nový článek s komentářem:
Benedikt XVI.: „Pomozte duším v očistci“
Vatikán - Všichni věřící navštěvují v těchto dnech hřbitovy a modlí se za své zesnulé blízké. Benedikt XVI. se dnes v podvečer odebral do krypt Vatikánské baziliky k soukromé modlitbě za své předchůdce na Petrově stolci...
(pokračovnání níže v části Zaujalo mě...)
01.11.2009
Přidáno nové video:
Who Am I - Casting Crowns
Kdo jsem já, že se Pán celého vesmíru o mě zajímá, že mě zná jménem, že cítí mou bolest? Kdo jsem já, že Stvořitel světa podstoupil smrt na kříži, aby mě zachránil? Jsem jen pára ve větru, dnes jsem tady a zítra pryč. Bůh však přesto slyší můj hlas, když k němu volám, přesto mě pozvedá, když padám...
20.10.2009
Přidán nový článek s komentářem:
Papež: „Neděle je den, kdy by mělo být oslavováno stvoření“
Při sloužení mše ve vídeňské Katedrále sv. Štěpána naléhal papež Benedikt XVI. na rakouské katolíky, aby střežili neděli jako den, který by měl být ve stále více zaneprázdněném světě zaměřen duchovně...
(pokračovnání níže v části Zaujalo mě...)
21.08.2009
Přidán nový článek s komentářem:
Papež: „Naléhavě potřebujeme opravdovou světovou politickou autoritu“
V předvečer setkání skupiny nejbohatších států G8 v italské Aquile zveřejnil Vatikán text nejnovější papežské encykliky Caritas in Veritate (Láska v pravdě). Encyklika je nejvyšší formou papežských spisů ...
(pokračovnání níže v části Zaujalo mě...)
14.08.2009
Přidán nový článek s komentářem:
Evropská totalita do tří let
Evropské demokracii a občanské svobodě zbývají tři roky života. V roce 2012 totiž vznikne jednotná evropská databáze s podrobnými informacemi o všech pěti stech milionech evropských občanů a všech imigrantech. Projekt se připravuje pod názvem „databáze pro svobodu a bezpečnost“ ...
(pokračovnání níže v části Zaujalo mě...)
19.7.2009
Přidána nová MP3:
Svitek se sedmi pečetěmi – Bohumil Dymáček
Proč apoštola Jana tolik zasáhlo, když se zdálo, že svitek se sedmi pečetěmi, který spatřil v jednom ze svých vidění, nemůže nikdo otevřít? Věděl snad, o jaký svitek se jedná a co obsahuje? Jak nám vidění o tomto svitku odpovídá na otázku, kterou budou ve velké panice volat mnozí při Ježíšově návratu? Kdo bude moci obstát?
Na tomto webu najdete:
- 18 článků
- 3 on-line knihy, publikace a kázání
- 16 on-line filmů a videí
- 1 on-line televizi
- 61 MP3 souborů
- 19 zpráv s komentářem
Zaujalo mě...
Benedikt XVI.: „Pomozte duším v očistci“
Vatikán - Všichni věřící navštěvují v těchto dnech hřbitovy a modlí se za své zesnulé blízké. Benedikt XVI. se dnes v podvečer odebral do krypt Vatikánské baziliky k soukromé modlitbě za své předchůdce na Petrově stolci.
Včera během své polední promluvy před modlitbou Anděl Páně Svatý otec nabádal, aby tento den byl prožíván v „autenticky křesťanském duchu“, tedy ve světle velikonočního tajemství. V tomto duchu Benedikt XVI. během svého pontifikátu hovořil o památce všech věrných zemřelých již vícekrát: „Již apoštol Pavel, když psal prvotním komunitám, vybízel věřící, „aby netruchlili tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých“ - píše – „věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli“ (1 Sol 4,13-14). Také dnes je nezbytné evangelizovat skutečnost smrti a života věčného, skutečnosti obzvláště vystavené pověrám a synkretismům, aby křesťanská pravda nebyla zaměňována za mytologie nejrůznějších druhů.“ (Angelus, 2.11.2008)
Církev vybízí věřící, aby svým blízkým zesnulým nabízeli účast na mši, modlitbu, odpustky a svá každodenní strádání i námahy, aby se mohli „zcela očištěni“ účastnit života věčného.
Modlitba duše putující světem tak může pomoci duši, která se po smrti očišťuje. Proto nás dnes církev zve k modlitbám za naše drahé zemřelé a k návštěvě jejich hrobů na hřbitovech.“ (Angelus 2.11.2008)
Zdroj: Radio Vaticana, 2.11.2009
komentář: Netvrdil bych, že „všichni věřící navštěvují v těchto dnech hřbitovy a modlí se za své zesnulé blízké.“ Záleží na tom, čemu tito „věřící“ věří. Papež má totiž pravdu, že otázky smrti a života věčného jsou „obzvláště vystavené pověrám a synkretismům“ a biblická pravda je „zaměňována za mytologie nejrůznějších druhů“. Žel toto se týká i toho, co o stavu mrtvých, o věčném životě a cestě ke spasení učí Katolická církev. Pokud jde o „Památku zesnulých“, nejsem si jist, jak dalece lze původně pohanský svátek prožívat v „autenticky křesťanském duchu“ („křesťanský“ kabát byl „dušičkám“ dán až koncem 10. století). Klíčovou otázkou tedy je, jestli „věřící“ věří směsi pověr, pohanských praktik a tradic, nebo tomu, co říká Bible.
Katolická církev nevyzývá jen k modlitbám za mrtvé, které „můžou pomoci duši, která se po smrti očišťuje“, ale vybízí věřící, „aby svým blízkým zesnulým nabízeli“ také „účast na mši, odpustky a svá každodenní strádání i námahy, aby se mohli zcela očištěni účastnit života věčného“.
Ti, kdo věří učení Bible, dobře vědí, že podobné skutky nejsou zemřelým k ničemu. A to ze tří hlavních důvodů:
1. Možnost rozhodnout se pro přijetí Ježíšovy nabídky záchrany máme v průběhu našeho života. Po smrti už své rozhodnutí nikdo nezmění. Není to ani možné, protože podle Bible mrtví spí nevědomým spánkem až do vzkříšení (viz. článek Smrt… Co bude potom?). Jedni pak vstanou k věčnému životu a druzí k věčné záhubě (J 5,28-29).
2. Neexistuje očistec ani jiné místo, kde by se duše zemřelých prostřednictvím utrpení dodatečně očišťovaly od svých hříchů, aby mohli vejít do Boží blízkosti. Učení o očistci nemá svůj původ v Bibli. Jedná se původně o babylónské učení, které bylo Katolickou církví přijato v roce 593. Utrpením si spasení nelze zasloužit. Spasení je Božím darem. Existuje jediný způsob očištění od našich nepravostí:
Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. (1J 1,7)
3. Díky účasti na mši, odpustkům, každodennímu strádání či námaze si nikdo spasení nezaslouží ani sám pro sebe, natož aby svými skutky nasbíral nějaké plusové body mrtvým. Bible naprosto jasně ukazuje, že věčný život je darem Boží milosti, který můžeme získat jedině když vírou přijmeme zástupnou oběť Ježíše Krista, který za naše hříchy zaplatil svým životem. K jeho dokonalé oběti nemůžeme nic přidat. Žádné skutky, žádné zásluhy nám k očištění a získání věčného života nepomůžou.
Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. (Ef 2,9)
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu. (Řím 6:23)
Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. (1J 2,1-2)
Ježíš „přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.“ (Žid 7,25)
Papež: „Neděle je den, kdy by mělo být oslavováno stvoření“
Při sloužení mše ve vídeňské Katedrále sv. Štěpána naléhal papež Benedikt XVI. na rakouské katolíky, aby střežili neděli jako den, který by měl být ve stále více zaneprázdněném světě zaměřen duchovně.
Moderní křesťané se potřebují setkávat s Pánem, aby jim dal smysl pro správné nasměrování a pomohl jim vymanit se ze „shonu každodenního života“, řekl papež 9. září.
V novém důrazu, který patrně odráží papežův zájem o otázky životního prostředí, navrhl, že neděle by měla být slavena nejen jako den odpočinku, ale také jako „každotýdenní církevní slavnost stvoření.“
S odvoláním na biblický záznam o stvoření papež řekl, že neděle, jako první den týdne, spatřila úsvit stvořeného světa, den, ve kterém Bůh řekl: „Budiž světlo.“
Jak řekl, pro prvotní církev neděle postupně nahradila tradiční smysl sedmého dne, soboty, dne, kdy Bůh odpočinul. Ale neděle je také „svátek díkůvzdání a radosti nad Božím stvořením,“ uvedl.
„V čase, kdy se zdá stvoření ohroženo v tolika směrech lidského jednání, měli bychom vědomě přijmout také tento rozměr neděle,“ řekl.
Ve svém kázání papež také řekl, že neděle byla západní společností přeměněna ve volný čas. Volno je v „šíleném spěchu moderního světa“ důležité, ale narozdíl od bohoslužby často postrádá nasměrování, uvedl.
Zmínil, že pro první křesťany nebyla nedělní mše příkazem, ale vnitřní potřebou – časem setkání s Kristem.
„Bez toho, kdo udržuje naše životy svou láskou, je život prázdný,“ řekl.
Zdroj: Catholic News Service, 9.9.2007
komentář: Z několika webových stránek dostávám upozornění na aktuální zprávy nebo články. Výše zmíněná zpráva byla mezi nimi. Až potom, co jsem ji přeložil a připravil pro vložení na tyto stránky, jsem si všiml, že už je dva roky stará. Není tedy až tak aktuální (alespoň na první pohled), ale přesto myslím, že je zajímavá.
Podle Catholic News Agency (tato zpráva aktuální je 
) „se bude v průběhu října papež Benedikt XVI. modlit za to, aby křesťané řádně oslavovali neděli jako den Ježíšova vzkříšení a aby horlivě přijali svou zodpovědnost šířit víru. Hlavní záměr modlitby Svatého otce“ (toto označení nenáleží nikomu na Zemi, ani papeži! – viz Mt 23,9) „pro říjen je: „Aby neděle byla prožívána jako den, kdy se křesťané shromáždí k oslavování vzkříšeného Pána svou účastí na eucharistii.“
Záměr Vatikánu prosadit svěcení neděle jako dne odpočinku pokračuje a bude pokračovat i nadále. A to přesto, že o ustanovení neděle jako zvláštního dne (dokonce ani jako dne připomínajícího Ježíšovo vzkříšení) není v Bibli žádná zmínka. Čtvrté z desatera Božích přikázání, která Bůh osobně vyhlásil a napsal na kamenné desky, jasně říká, který den má být svěcen jako den odpočinku.
Pomni na den sobotní, abys jej světil. (Ex 20,8 kral.)
Bible konstatuje, že Bůh požehnal a posvětil sobotu (Gn 2,3) a oddělil ji od ostatních dnů týdne (Ex 20,9-10). V Písmu je označována jako „sobota Hospodinova“ (např. Lv 23,3). Stvořitel všeho ji určil jako den, ve kterém má být bohoslužebné shromáždění (např. Lv 23,3), jako den, který máme prožívat ve zvláštním společenství s naším Vykupitelem. Dokonce ji označil za znamení mezi ním a jeho lidem (Ex 31,13; Lv 19,3).
Přesto, že pro to neexistuje opora v Písmu svatém, objevují se nejrůznější pokusy o prosazení neděle jako státem garantovaného dne odpočinku. Někdy je kladen důraz na náboženskou stránku neděle (např. Dies Domini – encyklika Jana Pavla II. z května 1998, která je cele věnována tomuto tématu), někdy se hraje na rodinnou či sociální notu (Snaha o uzákonění neděle v Evropském parlamentu), někdy na notu ekologickou (např. Guardian: Neděle jako jednoduché řešení globálního oteplování).
Zajímá vás, proč Katolická církev (s podporou téměř všech ostatních křesťanských církví) tak vehementně požaduje uzákonění neděle, když Bůh oddělil, požehnal a posvětil sobotu? Stručně řečeno, je to proto, že ustanovení neděle jako dne odpočinku je znamením její autority, znamením, že tradice Katolické církve je nad Biblí (což je samozřejmě nesmysl).
Katolický kněz, T. Enright, C. Ss. R. uvedl následující:
Opakovaně jsem nabízel 1000 dolarů komukoliv, kdo mi pomocí samotné Bible dokáže, že jsem vázán světit neděli. V Bibli žádný takový zákon není. Je to jen zákon katolické církve. V Bibli se píše: „Pomni na den sobotní, abys jej světil.“ Katolická církev říká: „Ne – svou božskou mocí ruším sobotu a nařizuji vám světit první den týdne.“ A hle, celý civilizovaný svět se sklání v uctivé poslušnosti před nařízením Katolické církve. (The American Sentinel, 1.6. 1893, str. 173)
Nikde v Bibli nenajdeme, že by Kristus nebo apoštolové nařídili změnu dne odpočinku ze soboty na neděli... Dnes většina křesťanů zachovává neděli, protože nám to tak bylo zjeveno církví (římskou) mimo Bibli. (The Catholic Virginian, 3.10.1917)
Je dobré připomínat presbyteriánům, metodistům a všem ostatním křesťanům, že Bible je nijak nepodporuje v jejich svěcení neděle. Neděle je instituce Římskokatolické církve a ti, kteří ji světí, dodržují nařízení Katolické církve. (New Jersey News, 18.3.1903)
Zkrátka a stručně - Katolická církev prohlašuje:
Neděle je naším znamením autority... Církev převyšuje Bibli a tento přesun svěcení dne odpočinku je toho důkazem. (The Catholic Record, 1.9.1923)
Pokud by se protestanté řídili Biblí, měli by uctívat Boha v sobotu. Tím, že světí neděli, řídí se zákonem Katolické církve. (Albert Smith, kancléř baltimorské arcidiecéze, odpověď kardinálovým jménem v dopise z 10.2.1920)
Rozumím tomu, že pro většinu lidí je spor mezi sobotou a nedělí malicherný, nevidí v něm žádnou důležitost. Případně je jim snaha uzákonit neděli jako den odpočinku sympatická a zdá se jim naprosto logická. Protože to je na delší povídání, nechám to na samostatný článek. Snad se mi ho podaří napsat co nejdříve. Pokusím se v něm odpovědět na otázku, jestli Bohu skutečně záleží na nějakém dni, čeho je sobota symbolem, jestli má spor mezi svěcením soboty a neděle nějaký smysl a na další otázky související s tímto tématem.
Teď ale zpět ke dva roky starému článku Catholic News Service. To, co mě na něm především zaujalo, je papežův požadavek ustanovit neděli jako den oslavující stvoření. Nechme teď stranou, co Katolická církev chápe pod pojmem stvoření (Bůh tvořící svět a vše živé prostřednictvím evoluce), ale pokud vím, jako „památník“ stvoření Bůh ustanovil sobotu.
V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej. (Ex 20,11 B21)
Na této skutečnosti nic nezmění ani papežovo „zdůvodnění“, že „neděle, jako první den týdne, spatřila úsvit stvořeného světa,“ ani přiznání, že církev postupně nahradila Bohem ustanovený sedmý den – sobotu člověkem ustanoveným prvním dnem týdne – nedělí.
Máme jednat podle Božího slova a oslavovat našeho Stvořitele v den, který k tomu On oddělil a na který On vložil své požehnání? Nebo máme jednat podle tradice ustanovené lidmi?
Je třeba být opatrní, abychom nedopadli jako ti, kterým Ježíš řekl následující slova:
„Tento lid ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne; marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými. Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice.“ A ještě řekl: „Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!“ (Mar 7,6-9)
Papež sice řekl, že „pro první křesťany nebyla nedělní mše příkazem, ale vnitřní potřebou – časem setkání s Kristem,“ ale Bible jasně svědčí o tom, že Ježíš, jeho učedníci i první křesťanské sbory se setkávali k bohoslužbám v sobotu. Tenkrát se ještě Boží přikázání ctila.
I kdyby všichni lidé na naší planetě světili neděli, ještě to z ní neudělá svatý den. Jako svatý může určitý den ustanovit jedině Bůh. A on to udělal už při stvoření světa.
Ježíšovi učedníci měli jasno v tom, jak se zachovat:
Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi.“ (Sk 5,29)
Papež: „Naléhavě potřebujeme opravdovou světovou politickou autoritu“
V předvečer setkání skupiny nejbohatších států G8 v italské Aquile zveřejnil Vatikán text nejnovější papežské encykliky Caritas in Veritate (Láska v pravdě).
Encyklika je nejvyšší formou papežských spisů a nejjasněji ukazuje 1,1 miliardě světových katolíků (a také nekatolíkům), co si papež a Vatikán myslí o určitých sociálních a morálních tématech.
Tato encyklika (adresovaná všem katolíkům a „všem lidem dobré vůle“) byla vydána v předvečer začátku summitu G8 a tři dny předtím, než má papež diskutovat o globálním poklesu s americkým prezidentem Barackem Obamou.
Papež si zřejmě bude v ekonomických otázkách se šéfem nejsilnější světové velmoci rozumět. Benedikt XVI. totiž v encyklice volá po novém světovém ekonomickém řádu, na který by měla dohlížet nová organizace, jež by nahradila současnou OSN.
Benedikt ve své encyklice uvedl, že „je zde naléhavá potřeba skutečné světové politické autority“, jejímž úkolem by bylo „řídit globální ekonomiku, obnovit ekonomiky zasažené krizí, vyhnout se jakémukoliv zhoršení současné krize a větším výkyvům, které by mohla způsobit.“ Mimoto by tato celosvětová autorita měla zajistit regulaci migrace, ochranu přírodních a potravinových zdrojů a zabezpečovat světový mír. Cílem jejího snažení by mělo být všeobecné dobro.
Tato autorita by musela být „regulovaná zákonem, musela by být všeobecně uznávaná a musela by být podepřená účinnou mocí (silou), která by zajistila bezpečí pro všechny, ohled na spravedlnost a respekt k právům.“
„Samozřejmě by musela mít autoritu zajistit, aby všechny strany jednaly podle jejích rozhodnutí a také aby její rozhodnutí byla s koordinovanými opatřeními přijata na různých mezinárodních fórech.“
Spojené Národy, ekonomické instituce a mezinárodní finanční systém, všechno musí být reformováno, „dokonce uprostřed globální recese,“ uvedl papež ve své 141 stránkové encyklice.
„Přesvědčení, že ekonomika musí být nezávislá, že musí být chráněna před vlivy morálního charakteru, vede člověka k zneužívání ekonomického procesu naprosto destruktivním způsobem,“ řekl.
„V delším horizontu vedou tato přesvědčení k ekonomickým, sociálním a politickým systémům, které pošlapávají osobní a sociální svobodu a jsou tudíž neschopné přinést spravedlnost, kterou slibují,“ dodal.
Německá kancléřka Angela Merkelová, přivítala encykliku jako důležité povzbuzení pro světové vůdce před setkáním G8 v Itálii.
„Papež Benedikt dodal světovým vůdcům odvahu, aby vytvořili pravidla tak, aby se tato forma celosvětové ekonomické krize neopakovala,“ řekla Merkelová reportérům. „Viděla jsem to také jako povel k práci směřující k sociální tržní ekonomice ve světě.“
Zdá se, že papež podporuje vládní zásahy směřující „k nápravě chyb a poruch“ v ekonomice. Říká, že „můžeme předvídat vzestup nových forem politické součinnosti, na národní i mezinárodní úrovni.“
(kráceno)
Zdroj: Reuters a další zpravodajské agentury, 7.7.2009
Celý text encykliky Caritas in Veritate v češtině: RadioVaticana.cz
komentář: Zdá se, že Vatikán vydání nové papežovy encykliky dobře načasoval. Většina ze světových zpravodajských agentur zmiňuje, že tento dokument byl vydán těsně před summitem G8 a před papežovým setkáním s americkým prezidentem. Patrně to nebude náhoda. I reakce politiků ukazují, že encyklika jim má co říci, že její výzvy nejdou mimo ně. Jak je uvedeno výše, německá kancléřka Angela Merkelová ji přivítala jako povzbuzení pro nejmocnější politiky světa, aby vytvořili nová pravidla světové ekonomiky.
Papežova encyklika Caritas in Veritate není pouhým voláním po ekonomické spravedlnosti. Je to radikální dokument, který staví Katolickou církev pevně na stranu povstávající světové vlády. Papež v ní volá po „skutečné světové politické autoritě“, která by měla řídit chod světa (nejen ekonomiku, ale také migraci, přerozdělování světového bohatství, měla by chránit přírodní a potravinové zdroje, zajišťovat světový mír…). Papež není ve svém volání osamocen. Z jeho dopisu vyplývá, že se staví po boku Beilderberg Group, Council on Foreign Relations a Trilateral Commision v jejich úsilí ustanovit nový světový řád.
Podle zprávy China View z 12.7.2009 volá po novém světovém řádu například i Egypt. Na 15. setkání Hnutí nezúčastněných zemí v Sharm el-Sheikhu prohlásila Naela Gabr, náměstkyně egyptského ministra zahraničí, že „světové společenství by mělo vyvinout společné úsilí, vedoucí k ustanovení nového světového řádu, který by pomohl vypořádat se s různými krizemi.“ Hnutí nezúčastněných zemí není žádná bezvýznamná organizace. Spojuje 118 členských zemí, tj. téměř dvě třetiny členů OSN a zahrnuje asi 55% světové populace.
Volání po novém světovém řádu je poslední dobou slyšet stále častěji…
Podobně jako Barack Obama volá papež po novém světovém pořádku, který by měl být zajištěn „reformou Organizace Spojených Národů a také ekonomických institucí a mezinárodních financí, aby tak koncept rodiny národů mohl získat opravdové zuby.“
Podle papeže má mít nová politická autorita „opravdové zuby“ (v české verzi Caritas in Veritate se „zuby“ nevyskytují, ale v anglické verzi ano – viz „real teeth“ v článku 67 na oficiálních vatikánských stránkách). Jak se tyto „zuby“ mají projevovat? Pověření nové globální autority řídit svět musí být podle papeže „podepřeno skutečnou mocí (silou),“ tato mocnost musí mít sílu prosadit, aby „všechny strany jednaly podle jejích rozhodnutí,“ aby její rozhodnutí „byla s koordinovanými opatřeními přijata na různých mezinárodních fórech.“
Jinými slovy, poslušnost této celosvětové autoritě musí být vynutitelná (třeba i silou), celý svět se jí musí podřídit a podle jejích rozhodnutí jednat. To vše pro „všeobecné dobro.“
Žádné překvapení. Prorocké obrazy ze Zjevení 13 hovoří přesně o tom. Celý svět má následovat „šelmu“, „šelma“ má být schopná zajistit si poslušnost. Má řídit ekonomiku, určovat, kdo bude moci kupovat a prodávat, má používat i jiné nátlakové metody. Přesně jak píše papež – celosvětová politická autorita si musí poslušnost umět vynutit.
Kolik máme času, než se biblická proroctví o době konce vyplní přímo před našima očima? Jsme připraveni obstát? Jsme připraveni na setkání s naším Pánem?
Měli bychom se probudit ze spánku, dokud je čas. Zdá se, že se dějiny našeho světa rychle uzavírají…
Evropská totalita do tří let
Evropské demokracii a občanské svobodě zbývají tři roky života. V roce 2012 totiž vznikne jednotná evropská databáze s podrobnými informacemi o všech pěti stech milionech evropských občanů a všech imigrantech. Projekt se připravuje pod názvem „databáze pro svobodu a bezpečnost“. A je součástí „nové architektury nabízející prostory interaktivní, reaktivní a imaginativní, umožňující vdechnout novou dynamiku strategii evropské integrace“.
Ona ta „architektura“ totiž stojí na poznání, že „jsme v nedávných letech učinili podstatný pokrok ve vytváření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti“ a že „prioritou teď musí být snaha umístit občana do srdce tohoto projektu, aby se demonstrovala přidaná hodnota Evropské unie v oblastech, které mají takový dopad na každodenní životy lidí“.
V této „konstrukci a všech budoucích vývojích“ musí být zásadním sloganem „solidarita mezi lidmi, solidarita mezi členskými státy, aby se nacházela společná řešení společných nebezpečí“.
Ne, tohle nenapsal George Orwell, nýbrž místopředseda Evropské komise a komisař pro spravedlnost Jacques Barrot. (Ve francouzštině to zní ještě poetičtěji.) Dodal k tomu, že tato databáze (zakuklená do komplexního systému, jehož účelem má být kontrola „migračních toků“) zjednoduší dnešní situaci.
Jistě, většina nápadů Evropské komise a všech těch zákulisních byrokratů, jimž Evropská komise tvoří fasádu potěmkinovské vesnice, je o zjednodušování. Totiž o tom, jak nevoleným byrokratům a zkrachovaným politikům zjednodušit ovládání všech Evropanů tím, že všechny mocenské nástroje udělají tak komplikované, aby se v nich žádný občan nevyznal.
A tak zatímco se zoufalí obránci občanských svobod (dnes též označovaní jako extrémní pravičáci, ultrakonzervativci, nacionalisté, xenofobové a Antievropané) snaží zastavit tu „zjednodušenou“ Lisabonskou smlouvu, za její kouřovou clonou probíhá zjednodušování podstatně důkladnější s přímým dopadem na každého občana Evropské unie.
Jednotný operační systém spojí databáze již existující, jako jsou Schengenský informační systém, Vízový informační systém a Eurodac. Nás daňové poplatníky to bude stát v prvních třech letech 113 milionů eur, každoroční provoz pak deset milionů. Zdánlivě bez jakékoli souvislosti - zato však ve všech členských zemích - probíhá zavádění mikročipů na elektronickou identifikaci občanů: v automobilech, platebních kartách, mobilních telefonech, pasech, občanských průkazech. Jakoby náhodou to vychází tak, že by všechny měly být v provozu ve stejnou dobu jako „databáze svobody“.
Někdo bude moci každého z nás den ze dne sledovat a vědět o nás všechno: kde se kdy pohybujeme, s kým se stýkáme, kolik za co utrácíme, v jakém autě jezdíme, jaké daně platíme (a neplatíme), jaký je náš zdravotní stav, s kým telefonicky nebo internetem komunikujeme, jaké informace sledujeme.
Integrace Evropy tím bude dokonána, absolutní a totální ovládání občanů nastartováno. K čemu všemu se bude moci zneužít, ať si každý fantazíruje sám. Od předchozích totalit se bude lišit jen tím, že my nebudeme vědět, kdo nás to zpoza té kulisy Evropské komise vlastně ovládá a co s námi ze dne na den udělá.
Že by další „extrémně pravicová“ paranoia? Možná. Ale z čeho vlastně tolik inteligentních a vzdělaných lidí čerpá jistotu, že Evropská unie je demokratická a myslí to s námi dobře?
A i kdyby nebyla a nemyslela, že to je pořád to pověstné „menší zlo“? Menší než co, prosím? Mohl by to už někdo definovat?
Zdroj: Benjamin Kuras, Mladá fronta Dnes a blog.aktuálně.cz, 7.7.2009
komentář: V rámci „boje za svobodu a bezpečnost“, pod praporem „války proti terorismu“, jsou lidé ochotni skousnout hodně. Pokud se tomu dá správná nálepka, je dovoleno a ospravedlněno všechno, lidé to pochopí a podřídí se. Příkladem jsou USA s jejich omezeními práv a svobod svých občanů (a nejen svých), s únosy, mučením a vězněním „podezřelých“ bez jakéhokoliv obvinění či soudu, s nelegálními válkami a podivuhodnými zákony a legislativními nařízeními, které byly přijaty po 11. září 2001.
Samozřejmostí je, že Evropa nemůže zůstat příliš pozadu. Není velkým překvapením, že se EU snaží mít své občany pod kontrolou. Jak daleko je doba, kdy bude státní moc nutit „všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch, aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména“ (Zj 13,16-17)?
Naplňují se biblická proroctví před našima očima?
Vatikánský astronom: „Jsme doslova zrozeni z hvězd“
„Život na Zemi se objevil díky 12 miliard let trvajícímu procesu, ve kterém jsou hvězdy chyceny v koloběhu zhroucení, znovuvytvoření a opětovného zhroucení“, uvedl bývalý ředitel Vatikánské observatoře.
Jezuita George Coyne řekl, že v průběhu tohoto času „docházelo ve vesmíru k trvalé transformaci energie do složitějších forem materiálu.“ Podle něj „díky opakovaným kolapsům a znovuvytvoření hvězd vznikají podmínky, nutné k tomu, aby se těch několik jednoduchých atomů z velkého třesku změnilo ve složitější molekuly a částice, jako uhlík , které jsou potřeba pro stavební bloky života.“
Tento přední vatikánský astronom dále uvedl, že slunce v našem solárním systému je hvězdou třetí generace, což znamená, že se skládá z materiálu, který pochází z předchozích dvou generací hvězd. „Kdyby tento proces ve vesmíru neproběhl, nebyli bychom tady,“ řekl.
„Je vědeckým faktem, že abychom získali dostatečné chemické podmínky pro život, potřebujeme tři generace hvězd, aby vytvořili dostatek uhlíku“ a dalších částic nutných pro život.
„Jsme doslova zrozeni z hvězd“, řekl a dodal: „jsme děti třetí generace hvězd.“
Aby ukázal, jak nedávno se objevil lidský druh, přirovnal jezuita Coyne věk vesmíru k pozemskému roku: „Kdyby velký třesk nastal na Nový rok, dinosauři by se objevili na vánoce a vymřeli by o pět dní později. První hominid by se objevil 31. prosince v 22 hodin a první lidé by se objevili o 43 minut později. Podle tohoto znázornění času reprezentuje silvestrovská půlnoc dnešek, což znamená, že Ježíš se narodil před pěti vteřinami.“
Astronom Coyne dále řekl, že není způsob, kterým by věda mohla podat vysvětlení, kdo stvořil vesmír, ale on jako muž víry ví, že to byl Bůh.
„Je to úžasný Bůh, který nestvořil pračku nebo myčku nádobí nebo automobil, ale stvořil vesmír, který skutečně má dynamiku a kreativitu“, která se jistým způsobem podílí na Boží vlastní tvořivosti, řekl.
Řekl také, že dle jeho názoru Bůh neurčil předem budoucnost vesmíru, ale nechává svět, aby se vyvíjel sám. Přesto se ale Bůh o vesmír stará, podílí se na jeho chodu a miluje své stvoření.
Jezuita Coyne je jedním ze tří astronomů, kteří promluvili na konferenci (24. června), sponzorované Vatikánskou observatoří a Papežskou radou pro kulturu. Tato konference probíhala souběžně s mezinárodním kongresem, který tato observatoř pořádala 22.-26. června mimo Řím a který byl zaměřen na způsoby, jak by mohla astronomie sloužit jako obecný základ pro dialog mezi kulturami.
Obě tyto události byly součástí mnoha vatikánských iniciativ k oslavě mezinárodního roku astronomie.
Zdroj: The Catholic Spirit, 25.6.2009
komentář: Zdá se, že Vatikán pokračuje ve svém popírání toho, co říká Bible o původu života na naší Zemi. Podle Písma se život na Zemi neobjevil díky 12 miliard let trvajícímu procesu opakovaného hroucení a znovuvytváření hvězd, ale díky Bohu, který jej stvořil v jeho rozmanitosti. Podle Písma nejsme děti třetí generace hvězd, ale jsme děti Boží.
Nejsem si jist, že by uhlík a další částice, které se údajně díky koloběhu života hvězd vytvořily, byly stavebními bloky života. Pokud jimi skutečně jsou, proč se doposud vědcům nepodařilo život vytvořit? Mají sice k dispozici „prach“, ze kterého je člověk vytvořen, ale chybí jim onen „dech života“, kterým byl obživen (Gn 2,7). Tím vědci nevládnou, život dává jedině Bůh.
V souladu s biblickou zprávou není ani časové měřítko vývoje života na naší planetě, které vatikánský astronom Coyne představil ve svém přirovnání věku vesmíru k pozemskému roku. Podle Bible existuje život na Zemi asi 6000 let, dinosauři byli stvořeni ve stejný den jako člověk a po určitou dobu byli tedy jeho současníky, člověk byl stvořen dokonalý, ne prostřednictvím evoluce, a řeči o hominidech jsou tedy z biblického hlediska nesmyslné.
Pan Coyne má pravdu, že se Bůh stará o vesmír a miluje své stvoření, ale mýlí se v tom, že Bůh předem neurčil budoucnost vesmíru a nechává svět, aby se vyvíjel sám. Bible je naopak plná důkazů, že Bůh má budoucnost pevně ve svých rukou, je plná úžasných Božích zaslíbení, která náš Stvořitel splní. Neponechává nás svému osudu, ale zaplatil neuvěřitelně vysokou cenu, aby nám dal možnost záchrany z toho marastu, ve kterém se jako lidstvo nacházíme.
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (J 3,16)
Náš Stvořitel nechce, abychom tu prožili několik desítek let (více či méně radostně, více či méně bolestně) a potom navždy zemřeli. Chce nám dát věčný život na nové Zemi, kde už bolest, žal, nemoci ani smrt nebudou (Zj 21,4), radostný a konečně plnohodnotný život, který budeme moci prožívat s našimi milovanými a také s naším Vykupitelem.
Je ovšem pravda, že Bůh ve své lásce respektuje naši svobodu volby. Na nás záleží, kterou ze dvou nabízených alternativ přijmeme.
Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo. (Dt 30,19)
Čas pro tvoje rozhodnutí je právě teď.
Papež: Správný výklad Bible musí být v souladu s Tradicí
Ve čtvrtek 23. dubna 2009 se papež Benedikt XVI. setkal s třiceti představiteli Papežské biblické komise na jejich plenárním zasedání vedeném kardinálem Williamem Josephem Levadou, prefektem Kongregace pro nauku víry. Téma tohoto zasedání znělo „Inspirace a pravda v Bibli“.
Při svém vystoupení papež podtrhl důležitost zvoleného tématu, které „se netýká pouze věřících, ale Církve jako celku, protože církevní život a poslání nutně spočívá na slově Božím.“ Poté, co potvrdil, že autorem Bible je Bůh a že je to On, kdo skrze Písmo mluví k lidem lidským způsobem, předložil kritéria pro „správnou“ interpretaci Bible.
Jaký je podle papeže jediný správný způsob výkladu Písma?
Mě zaujala především tato jeho slova:
„Písmo musí být čteno v kontextu živé Tradice celé Církve“ (samozřejmě myšleno katolické).
„Akademické studium svatých textů není samo o sobě dostatečné. Aby byla respektována celistvost církevní víry, musí být katoličtí vykladači opatrní, aby vnímali v těchto textech Slovo Boží v souladu s věroukou Církve.“
„Interpretace Svatých Písem nemůže vycházet z pouhého osobního akademického studia, ale musí být porovnávána s živou Tradicí Církve, vložena do živé Tradice Církve a potvrzena živou Tradicí Církve. Tato norma je základem toho, aby byla zajištěna správná a vzájemná provázanost mezi exegezí (výkladem Bible) a Magisterem Církve.“
Podle papeže vede následování výše zmíněných principů k hlubší interpretaci a osvětlení smyslu Písma svatého.
Benedikt XVI. ukončil svou promluvu položením důrazu na potřebu harmonizovat Magisterium a akademická studia Bible. „Pouze v církevním prostředí může být Písmo svaté správně pochopeno jako autentické Slovo Boží, které je průvodcem, normou a pravidlem pro život Církve a duchovní rozvoj věřících. To znamená odmítnutí všech výkladů, které jsou subjektivní nebo omezené na pouhou analýzu a tedy neschopné přijmout celkový smysl, který vedla v průběhu staletí Tradice celého lidu Božího.“
Zdroj: Catholic News Agency, 23.4.2009
Podle papeže tedy nemůže být Bible vykládána pouze Biblí pod vedením Ducha svatého, ale její sdělení musí být chápáno v kontextu katolické tradice. Není divu. Katolická církev potřebuje tradici, aby měla čím podložit svou věrouku a mohla ospravedlnit svou nesprávnou interpretaci Bible. Samotné Písmo totiž dokazuje, že mnohá katolická dogmata nestojí na biblických základech (např. postavení Marie, její nanebevzetí a bezhříšnost, odpustky, mše, očistec, modlitby ke svatým a k Marii, modlitby za mrtvé, spasení ze skutků, kněžský celibát, samospasitelnost Katolické církve, papežská autorita, jeho neomylnost atd.).
Podle papeže Benedikta nemůže existovat správný výklad Písma bez schválení Katolickou církví. Nic překvapujícího. Řím po celá staletí učil, že bez Katolické církve a jejích tradic nemůže být Bible správně pochopena. A pro jistotu se snažil držet Písmo co nejdále od obyčejných lidí, kteří by při jeho výkladu nemuseli být dostatečně uvědomělí.
Abych shrnul slova Benedikta XVI. k Papežské biblické komisi: Máme přijmout církevní tradici ne proto, že by vycházela z Písma, ale proto, že nám to říká papež a magisterium. Tradice nemusí být v souladu s Biblí, Bible musí být v souladu s tradicí. Římská církev tak stále staví svou autoritu nad autoritu Božího slova. Řím se zkrátka nemění…
Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském. (2Pt 1,20 kral.)
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (J 16,13)
On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici? (Mt 15,3)
Tak rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou pěstujete. A takových podobných věcí činíte mnoho. (Mar 7,13)
P.S. V článku Catholic News Agency, který je zdrojem této zprávy, je papež opakovaně označován jako „Svatý Otec“. Podle Ježíše však tento titul nikomu na Zemi nenáleží.
A nikoho si na zemi nenazývejte `Otcem´, protože máte jednoho Otce, který je v nebi. (Mt 23,9 B21)
Proč katolíci jednají proti jasným Ježíšovým slovům? Kvůli své tradici?
Biskupové kritizují nový překlad Bible
Stanovisko České biskupské konference k překladu "Bible. Překlad 21. století"
Český překlad Bible, který vycházel několik roků po částech pod názvem Nová bible kralická, vychází nyní kompletní pod názvem Bible. Překlad 21. století (zkratka B21). Přestože po jazykové stránce s češtinou Bible kralické nemá prakticky nic společného, odkazoval na ni ve svém dřívějším názvu, aby naznačil určitou, jakkoli volnou, vazbu na minulost. Nyní ovšem převážila podle všeho marketingová hlediska, protože vztahovat se v názvu k budoucnosti je nesporně atraktivnější. Podtitul Překlad 21. století naznačuje, že by svou aktuální češtinou měl "vystačit" třem generacím (po 30 letech). Přitom Český ekumenický překlad (dále ČEP) už po jedné generaci, vzhledem k rychle se měnícímu jazyku, zastaral. Zdá se však, že věc je prostší: toto označení zřejmě není ničím víc než reklamní upoutávkou. Zda se stane skutečností, bude možno říci teprve na konci století, ne na jeho začátku.
V předmluvě k B21 se vydavatelé hlásí k odkazu Bible kralické, která je bezesporu klenotem českého překladatelského umění. Za průlom biblického překládání v duchu moderního přístupu považují ČEP. Znalcům překladů Bible do češtiny tu chybí přinejmenším zmínka o Bibli svatováclavské, která, přestože byla překládána z latinské Vulgáty, představovala významný přínos ve vývoji české biblistické terminologie. A nelze také opomenout celou řadu (třeba jen dílčích) překladů protestantské i katolické tradice, které od počátku 20. století uplatňovaly ve své době moderní principy biblického překladatelství.
Když B21 otevře katolický křesťan, zjistí, že to není celá jeho Bible. Chybí tu sedm starozákonních knih a některé další jsou tu předkládány v kratší verzi, než jak je známe v tzv. "širším kánonu". V tomto kontextu je vhodné zmínit, že zvlášť katoličtí věřící se mohou těšit na brzké vydání českého překladu světově rozšířené Jeruzalémské bible a pracuje se také na revizi a dokončení překladu pořízeného dr. Václavem Bognerem a užívaného v katolické liturgii (se současným názvem Český katolický překlad).
Katoličtí biskupové se při doporučování biblických překladů řídí kanonickými normami. Kodex kanonického práva (kán. 825) má na zřeteli užitek z četby Písma svatého a jeho interpretaci ve shodě s dvoutisíciletou tradicí církve; proto požaduje, aby věřící užívali Bible opatřené nezbytnými úvody a výkladovými poznámkami. (ČEP má stručné úvody k jednotlivým knihám a minimum vysvětlivek.) Tento požadavek je o to naléhavější, že v současné době do značné míry chybí u čtenářů Bible obecně předpoklady k jejímu pochopení, takže některým místům nerozumějí vůbec a některá vnímají značně zkreslenou optikou své subjektivity.
Podle překladatelů B21 je jejich dílo doporučeníhodné zejména pro srozumitelnost češtiny, blízké dnešnímu běžnému čtenáři. Tato snaha je obecně chvályhodná. Při překladu Bible je jistě vhodné přihlížet k úrovni současné literární češtiny a částečně i k její hovorové podobě. Především je ale třeba brát v úvahu, že mnohé biblické texty vznikaly jako texty bohoslužebné, další byly bohoslužebným jazykem ovlivněny a Bible jako celek byla více méně po celou dobu své existence užívána ve schválené formě prvořadě k liturgickému předčítání. Proto při jejím překládání do moderních jazyků nelze uplatňovat jenom obecné translatologické zásady (tj. překládat Bibli jako literaturu), ale každý nový překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii, styl a dějinnou kontinuitu tohoto typu jazyka.
Pokud jde o literární stránku, její zhodnocení bude jistě předmětem odborných recenzí. Omezme se tu jen na několik málo poznámek. Ve starozákonních poetických knihách se v prezentovaném překladu často setkáváme se snahou o zrýmování. Toho však není možné dosáhnout vždy, takže celek působí nevyrovnaně a rozkolísaně. Dále v Novém zákoně stojí za povšimnutí například to, že česká křesťanská tradice, kterou respektuje i ČEP, vyhradila jménu Ježíšovy matky formu "Maria", a ne "Marie", aby se tak podtrhlo její výjimečné postavení v dějinách spásy. Také věta přeložená jako "ocitl se v těle jako člověk" (srov. Flp 2,7-8) je nepřesná, protože ve skutečnosti chce vyjádřit, jak Krista viděli jeho současníci, tedy "byl shledán jako člověk". Podobných nepřesností by bylo možno uvést mnohem více.
Je důležité, aby se Bibli dostalo místa, jaké jí právem podle křesťanské tradice náleží. II. vatikánský koncil připomíná, že "Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně" (Dei verbum, 21). Bylo nám svěřeno jako dar, což vyjadřujeme různými gesty při liturgii. Proto by bylo vhodnější, aby se jeho nabízení v sekulárním prostředí vyhnulo reklamním kampaním, jimiž si slouží běžné obchodní organizace.
Závěrem lze shrnout, že katolickým křesťanům je jako autentické znění Písma svatého určen oficiální liturgický překlad, použitý v platných bohoslužebných knihách, postupně vydávaný a připravovaný ke kompletnímu vydání jako tzv. Český katolický překlad (Bogner et al.), církevní schválení (imprimatur) má též tzv. Český ekumenický překlad (Bič, Souček et al.), ke kompletnímu vydání se připravuje také Česká Jeruzalémská Bible (Halas et al.). Všechny tyto překlady vznikly nebo vznikají za plné či částečné účasti katolické církve, což zaručuje jejich správnost z hlediska nauky víry. Nová bible kralická – B21 (ani jiné překlady) nemůže církevní schválení (v rámci katolické církve) získat, neboť nesplňuje požadavky normy, kterou imprimatur je. Tím pochopitelně není řečeno, že je katolickým křesťanům čtení a studium jiných překladů zapovězeno, naopak každá kritická konfrontace různých znění s uznaným katolickým překladem jim může být k užitku a prohloubení biblických znalostí.
Zdroj: Tiskové středisko České biskupské konference, 9.4.2009
komentář: V polovině dubna byl puštěn do světa nový český překlad Písma pod názvem Bible – Překlad 21. století (B21). Česká biskupská konference (ČBK) nelenila a několik dní před jeho vydáním k němu vydala své stanovisko. Předem chci uvést, že nejsem bezvýhradným zastáncem a nekritickým fanouškem tohoto nového překladu (používám různé překlady Písma - viz moje články na tomto webu), ani nemám procenta z jeho prodeje. Nemyslím si, že by byl Překlad 21. století dokonalý (to není asi žádný) a určitě si to nemyslí ani sami překladatelé. Přesto bych rád ke stanovisku ČBK napsal pár poznámek.
V úvodu svého prohlášení se katoličtí biskupové pozastavují nad názvem nového překladu, označení „Bible – Překlad 21. století“ považují za marketingový tah. Vyčítají také jeho autorům reklamní kampaň, která byla s vydáním tohoto překladu Bible spojena. Podle mě je název „Bible – Překlad 21. století“ poctivější, než původní „Nová Bible kralická“. B21 totiž není překladem Kralické Bible do současné češtiny, ale novým překladem z původních jazyků. Pokud jde o reklamní kampaň, která podle ČBK není u Písma vhodná, nevím, co přesně pánům biskupům vadí. To, že se Bible měla šanci dostat trošku více do povědomí lidí? To, že veřejné čtení Bible v českých a moravských městech pomohlo tomu, že si ji koupilo mnoho lidí, kteří by si ji jinak možná nikdy nekoupili, a Boží slovo se tak mohlo dostat do více rodin? Bojí se, že lidé začnou Bibli číst a poznávat skutečnou biblickou pravdu?
Další námitka ČBK je o tom, že B21 údajně není kompletní, prý v ní chybějí určité knihy nebo jejich části. Můžu všechny ujistit, že B21 kompletní je. To, co ČBK v tomto překladu postrádá, jsou apokryfy (neboli deuterokanonické knihy), které Katolická církev považuje za součást Bible. To však ještě neznamená, že její součástí skutečně jsou. Chápu, že by biskupové tyto knihy rádi viděli zařazeny v každém překladu Bible, protože některé katolické nauky se dají obhájit jedině s jejich pomocí (např. modlitby za mrtvé).
Další, na co ČBK poukazuje je to, že podle Vatikánu by měly být překlady a především interpretace Písma v souladu s 2000letou tradicí Katolické církve – tzn. musí být přizpůsobeny katolické věrouce. Biskupům strašně vadí, že B21 nemá úvody, poznámky a vysvětlivky, které by pomohly věřícím pochopit text Písma „správně“ (tj. v souladu s katolickou věroukou). Dnes prý lidé Bibli nerozumí a proto musí být těmito poznámkami vedeni (viz např. snaha změnit identifikaci 4. světové říše a následně antikrista pomocí poznámek v ekumenickém překladu u proroctví z knihy Daniel). No vidíte a já myslel, že Bible se vykládá Biblí a že nám její zvěsti pomáhá porozumět Duch svatý. ČBK nám však tvrdí, že určitá skupina lidí nám může Písmo vyložit lépe, než Boží Duch…
Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (J 16,13)
Chtějí snad biskupové říci, že se Ježíš mýlil, když řekl, že nás Duch svatý uvede do „veškeré pravdy“?
Toto nejprve znajíce, že žádného proroctví Písma svatého výklad nezáleží na rozumu lidském. (2Pt 1,20 kral.)
S pány z ČBK nesouhlasím ani v tom, že Bible jako celek je užívána „prvořadě k liturgickému předčítání“ a proto „každý nový překlad musí respektovat stávající liturgickou terminologii, styl a dějinnou kontinuitu tohoto typu jazyka“. Možná je tomu tak v Katolické církvi, ale podle mě je Bible v prvé řadě určena k tomu, abychom jejím prostřednictvím poznávali svého Stvořitele a Vykupitele, jeho vůli pro náš život, jeho zaslíbení, zákon, úžasnou lásku, kterou k nám má, cestu k záchraně, kterou nám nabízí atd.
…od dětství znáš Svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení skrze víru, jež je v Kristu Ježíši.Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu. (2 Tim 3,15-17 B21)
ČBK vytýká překladatelům B21 mimo jiné i to, že se nedrží tradice překladu jména Ježíšovy matky. Podle biskupů by její jméno mělo mít „formu "Maria", a ne "Marie", aby se tak podtrhlo její výjimečné postavení v dějinách spásy“. Marie si nepochybně zaslouží naši úctu pro svou věrnost Bohu a ochotu nechat se jím použít pro jeho dílo, i když to pro ni znamenalo pohanu v lidských očích (čekala nemanželské dítě) a ohrožení její existence (kdyby ji Josef nepřijal za manželku). Máme ji tedy ctít, ne však uctívat. Není „Královnou nebes“, není „Spoluvykupitelkou“ ani „Prostřednicí“, nepřimlouvá se za nás před Bohem. Nemáme před ní klekat, nemáme se jí klanět, nemáme se k ní modlit. Marie není Bůh, je to člověk. Možná to zní tvrdě, ale ti, co se k ní modlí a uctívají ji, dopouštějí se modloslužby.
Další věcí, která ČBK vadí, je překlad verše z Fil 2,8, jehož začátek je v B21 přeložen takto: „Ocitl se v těle jako člověk…“ Nevím, jestli jsem jejich námitku pochopil správně. Tvrdí biskupové, že Ježíš nebyl při svém pobytu na naší Zemi v lidském těle?
Do světa vyšlo mnoho těch, kteří vás svádějí, neboť nevyznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle; kdo takto učí, je svůdce a antikrist. (2 J 1,7)
V dalším odstavci stanoviska ČBK můžeme číst, že „Církev měla vždy v úctě Boží Písmo jako samo tělo Páně (Dei verbum, 21)“ a že nám bylo „svěřeno jako dar“. Samozřejmě. A proto dala Katolická církev připoutat Bible řetězy ke klášterním zdem, proto tvrdila, že nepatří do rukou obyčejným lidem, hlavně ne v jazyku, kterému by rozuměli, proto dal Vatikán Písmo na index zakázaných knih, proto papež přikázal kruté pronásledování těch, kdo Bible vlastnili a drželi se jejich pravd, proto byly na příkaz Vatikánu zabavené Bible páleny…
Protože má Církev Písmo v úctě a protože je Božím darem pro nás, není vhodné aby bylo nabízeno lidem, třeba i prostřednictvím reklamní kampaně?
A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. (Mt 24,14)
V závěru svého prohlášení ČBK zdůrazňuje, že B21 nemá schválení imprimatur, které dostávají překlady, které vznikaly za plné nebo částečné účasti Katolické církve. Například u Českého ekumenického překladu (ČEP) můžeme vidět, k čemu dohled Katolické církve vedl – ke snaze uvést Bibli co nejvíce do souladu s katolickou věroukou. Nebylo by lepší dát do souladu katolickou věrouku s Biblí?
Ale není pravda, že na stanovisku ČBK nevidím nic pozitivního. S jeho poslední větou naprosto souhlasím. Od biskupů je moc hezké, že studium nového překladu Bible katolickým věřícím nezakazují. Jeho konfrontace s uznanými katolickými překlady může být určitě užitečná. Bratři a sestry z Katolické církve, zkoumejte prosím Bibli a hledejte pravdu. Jedině skrze Písmo můžeme poznat toho, kdo je Pravdou, Cestou i Životem, toho, kdo nám zdarma nabízí spasení. Jedině při studiu Bible můžeme objevit pravdy o spasení z milosti, o stavu mrtvých, o pekle (a neexistujícím očistci), o tom, ke komu se modlit, o tom, kdo jediný je svatým Otcem a mnohé další. Při studiu Božího slova přeju nám všem vedení Duchem svatým.
Bible – Překlad 21. století (B21) online
Kdo to ve vesmíru řve?
Vědci pátrají po zdroji neznámého hluku
Ve vesmíru by mělo být docela ticho. Není. Překvapilo to i americké astronomy z projektu ARCADE, jejichž měření přehlušil "hluk" šestkrát silnější, než by čekali. Co se skrývá za řevem z hlubokého vesmíru? Odborníci to netuší.
8. 1. 2009 14:41 - LONG BEACH
Samozřejmě se nejedná o zvukové vlny, ty opravdu nemají ve vesmírném vzduchoprázdnu šanci, radiové - tedy elektromagnetické se jím však šíří.
Řada vesmírných těles - jako jsou hvězdy a quasary - elektromagnetické vlny vysílají. To vědci vědí. Jenže nedávno zachytili nové vlnění, které je šestkrát "hlasitější" než všechny dosud známé radiové zdroje ve vesmíru dohromady.
"Ve vesmíru se děje něco nového, něco zajímavého," oznámil ve středu Alan Kogut z Goddardova střediska vesmírných letů citovaný stanicí MSNBC na 213. konferenci Americké astronomické společnosti. Jeho tým vypustil speciální balón nazvaný ARCADE (viz. obrázek), který je vybaven radiometrickými a dalšími přístroji pro měření elektromagnetických emisí.
Balón byl vypuštěn v červenci 2006 ze střediska NASA v Texasu a nyní se pohybuje ve výšce 36 500 metrů nad zemským povrchem, kde se už atmosféra rozplývá do vesmírného vzduchoprázdna.
Cílem projektu bylo detekovat vyzařování prvotních hvězd. Místo toho však naměřili dosud neznámý elektromagnetický "hluk", který neodpovídá vyzařování žádného ze známých objektů, ať již jde o jednotlivé hvězdy nebo celé galaxie.
"Opravdu nevíme, co to je," říká člen týmu Michael Seiffert. Zatím je to záhada a hledači UFO získali nový námět pro spekulace.
Zdroj: Novinky, 8.1.2009
komentář: „Ve vesmíru se děje něco nového, něco zajímavého.“ Samozřejmě, že ani já neznám skutečný původ tohoto „hluku“ z hlubin vesmíru. Vím ale, že se v Bibli píše o tom, že už velice brzy má k nové a zajímavé události ve vesmíru dojít. Má dojít k události, která se dramatickým způsobem dotkne každého člověka na naší planetě, dokonce i těch, kteří už jsou mrtví (více viz. Návrat Krále - druhý příchod Ježíše Krista a Znamení doby - čas se nachýlil...). Netvrdím, že tento „hluk“ je znamením blížícího se příchodu Ježíše Krista, netvrdím, že je to „zvuk Boží polnice“ (1Tes 4,16), který se má ozvat. Jen mi ta zprávička přišla zajímavá…
Vatikánský kongres o evoluci: "Zastánci stvoření nejsou vítáni"
Papežská rada pro kulturu, Papežská gregoriánská univerzita a Univerzita Notre Dame (USA) pořádají mezinárodní konferenci o evoluci, která se bude konat v březnu 2009 v Římě při příležitosti 150. výročí vydání Darwinovy knihy „O původu druhů“.
Organizátoři oznámili, že mezi řečníky pozvanými na tento kongres nebudou zastánci kreacionismu a inteligentního designu. Jezuita Marc Leclerc, profesor filozofie na Gregoriánské univerzitě oznámil Catholic News Service, že organizátoři „chtějí vytvořit striktně vědeckou konferenci“, na které má být diskutována racionální filozofie a teologie v souvislosti s nejnovějšími vědeckými objevy.
Řekl, že „není vhodné aby byly na této úrovni do dialogu zahrnuty argumenty, které nemohou být definovány jako vědecké, filozofické nebo teologické. Z tohoto důvodu neuvažujeme o pozvání zastánců kreacionismu a inteligentního designu.“
Arcibiskup Gianfranco Ravasi, prezident Papežské rady pro kulturu připomenul, že evoluční teorie „není v rozporu s učením Katolické církve nebo biblické zprávy“.
Gennaro Auletta, profesor filozofie na Gregoriánské univerzitě řekl, že organizátoři doufají, že toto setkání pomůže teologům a filozofům být „trochu více pokornými a naučit se trochu více naslouchat“ tomu, co věda odhaluje o původu člověka a světa.
Auletta řekl, že papežově Pius XII, Jan Pavel II a Benedikt XVI vyjádřili skutečný zájem o teorii biologické evoluce. Jak však také uvedl, papežské naděje, že katolíci získají v této věci větší porozumění, se dosud nenaplnily.
Phillip Sloan, profesor na Univerzitě Notre Dame, řekl na tiskové konferenci, že „obzvláště ve Spojených státech probíhá debata o evoluci bez silnější katolické účasti… …a tím také tyto rozhovory trpí.“
Dále řekl, že zde jsou sice určité katolické komentáře o slučitelnosti víry a evolučních teorií, ale není k dispozici žádný definitivní psaný zdroj, na který by se lidé mohli obrátit, aby poznali postoj církve v této otázce. Sloan řekl, že doufá, že březnová konference a další iniciativy plánované Univerzitou Notre Dame a Vatikánem podpoří rozvoj „informovaného katolického myšlení“ v této oblasti.
Zdroj: Westender online
komentář: Jak už jsem psal v komentáři k minulému článku, Katolická církev nezůstává pozadu za Anglikánskou církví, která se rozhodla propagovat Darwinovu evoluční teorii a představovat ji jako plně slučitelnou s biblickou zprávou o původu života a člověka. V tomto článku mě zaujalo především to, že konference o evoluci, kterou Vatikán ve spolupráci s katolickými univerzitami pořádá, má být „striktně vědecká“, nemají se tam objevit „argumenty, které nemohou být definovány jako vědecké, filozofické nebo teologické“ a proto nebudou pozváni zastánci kreacionismu a inteligentního designu.
Nevím teda, o co je evoluční teorie vědečtější než kreacionismus nebo teorie inteligentního designu, ale budiž. Naprosto však nechápu, že se inteligentní design a víra ve stvoření nedostaly ani do škatulky filozofie nebo teologie. Myslím si, že hlavní knihou pro teologii by měla být Bible (nebo se pletu?) a ta bere stvoření světa, života i člověka Bohem jako fakt. A je taky biblickým faktem, že Bůh tvořil svým slovem a ne pomocí miliony let trvajícího procesu postupného vývoje za pomoci přirozeného výběru. Mimochodem, podle Bible neexistovala před pádem člověka do hříchu smrt, takže nerozumím tomu, jak by onen přirozený výběr (přežití nejsilnějších) vůbec mohl fungovat.
Je zřejmé, že papežský postoj je i v této otázce (stejně jako v mnoha jiných) v rozporu s Písmem a z uvedeného článku je také jasné, že by vedení Římské církve chtělo dosáhnout stejného „informovaného smýšlení“ u všech katolíků. A zcela jistě nejen u nich. Vždyť (jak si povzdechl profesor Sloan) když debata o evoluci probíhá bez usměrňování Katolickou církví, diskuse tím trpí…
Ptáte se, proč je pro Vatikán tak důležité narušit víru v Boží stvořitelskou moc a v jasné biblické pravdy? Pokud vás to zajímá, můžete si přečíst můj komentář k níže uvedenému článku Anglikánská a Katolická církev: "Stojíme za Darwinem", kde jsem něco málo naznačil.
Bůh před celým Izraelským národem vyhlásil, že stvořil svět v šesti dnech a sedmého dne odpočinul. Totéž prohlášení napsal vlastním prstem na kamenné desky desatera.
Lhal Bůh? Lže Bible? Nebo lže Vatikán, když tvrdí, že Darwinova evoluční teorie je v naprostém souladu s učením Písma?
Starší články a komentáře najdete zde:
Archiv
Archiv starších článků a komentářů z rubriky Aktuálně - Zaujalo mě...
e-mail: neuveritelnaodhaleni@centrum.cz
Stránky jsou v provozu od 26.05.2006Poslední aktualizace 06.11.2009
www.neuveritelnaodhaleni.zde.cz