Stavby - část 1

Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně je zřejmě nejvýznamnější stavbou v Čechách se kterou jsou spjata jména otce a syna Dienzenhoferů. Jeho počátky souvisí s návrhy z poslední třetiny 17. století. Rozhodující období nastává po roce 1702, když se objevuje nová, velkorysá koncepce Kryštofa Dienzenhofera. Stavba čtyřicetimetrového, dynamicky zprohýbaného průčelí a rozlehlého prostoru lodi byla zahájena roku 1703 a od té doby rychle pokračovala. Kryštof Dienzenhofer zde pracoval do roku 1715 a do té doby vyzdvihl velkou část lodi. Na druhou etapu výstavby si chrám musel počkat až do roku 1737 kdy sem přichází Kryštofův syn Kilián Ignác Dienzenhofer což nám dokládá odlišná klenebná technika, se kterou pokračuje v dostavbě chrámu. Vytvořil trojlist závěru chrámu s vysokou sedmdesátimetrovou kopulí, jejíž hlavní plášť sklenul teprve krátce před svou smrtí (1751). Zvláště tato kopule, která se stala neodmyslitelnou součástí hradčanského panoráma velmi kontrastuje s původní zamýšlenou, nevýraznou kopulí navrženou Kryštofem Dienzenhoferem.

Dlouhodobá více než stoletá výstavba pražské Lorety začala zbudováním Svaté chýše v letech 1626 - 1631 (Giovanni Domenico Orsi). Dienzenhoferové sem přicházejí až v první čtvrtině 18. století. V roce 1721 uzavírá Kryštof Dienzenhofer smlouvu na průčelí Lorety. Do jaké míry se této zakázky účastnil Kilián Ignác (který od roku 1716 pracoval v otcově podniku) není přesně známo. Víme však, že mladší Dienzenhofer zde i nadále pracoval. Účast mnoha architektů a jejich nejednotný přístup k řešení celku, vtiskly průčelí Lorety zajímavý, zvláštní charakter.

Břevnov, nejstarší osada na území dnešní Prahy, vznikl před více než tisíci lety. Původní benediktinský klášter (nejstarší mužský klášter u nás - založen v roce 993 Boleslavem II.) byl během dlouhých let své existence mnohokrát přestavován napřed v románském a později gotickém stylu. Dnešní vzhled kláštera však pochází až z barokní přestavby kláštera z let 1708 - 1745. Architektem klášterních budov byl Kryštof Dienzenhofer, který zde také vytvořil jednu z nejzajímavějších staveb českého baroka - kostel sv. Markéty. Během let 1710 - 1715 zde Kryštof Dienzenhofer vytvořil jednolodní kostel ve stylu římského iluzivního baroku, přičemž presbytář a zvonice kostela jsou již dílem Kiliána Ignáce. Ten zde také vytvořil bohatě zdobenou hlavní bránu z roku 1740.

Největší světské dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera - pražská Invalidovna bylo inspirováno pařížskou Invalidovnou, vybudovanou Ludvíkem XIV. v letech 1671 - 1674. Teprve v roce 1728, po letech úvah, rozhodl císař Karel VI. o zřízení ústřední invalidovny poblíž Prahy. Mělo jít o vybudování rozsáhlého sociálního ústavu pro čtyři tisíce invalidů a jejich rodiny, s vlastní správou a pomocnými provozy, tedy vlastně jakéhosi vojenského tábora, otevřeného okolnímu světu osmi branami. Tato velkorysá myšlenka dala vznik neméně velkorysé kompozice. Projekt to byl na svou dobu velmi moderní - do budov byla projektována kanalizace i vodovod. 15. 9. 1732 položil sám císař základní kámen a stavba byla zahájena. Kompletně se tato stavba s čtvercovým půdorysem o straně 300 m dochovala pouze v dokumentaci. Během stavby se totiž ukázalo, že prostředky na realizaci projektu nestačí. Postavena tak byla pouze jedna osmina celku, kterou architekt navíc musel pozměnit a přizpůsobit situaci. Přesto je i tato část impozantní svou rozlohou.

This website is hosted for free by . Get your own Free Website now!

    Created by Azrael ©2004